Památky

Naše obec se nemůže pyšnit světovými památkami. To ale neznamená, že u nás nic nenajdete. V této záložce vám ukážeme kapličky, kříže a třeba i kameny, kterých je v našem okolí bezpočet.

Pečeť
Pečeť z 18. stol. o průměru 20 mm. V pečetním poli je španělský štít a v něm znamení které se nepodařilo identifikovat. Snad jde o pět plamenů. Pečetní pole je z větší části lemováno linkou a nad ní je opis: OBECZ.KAMEN. Obvod pečeti je lemován perlovcem.
Od roku 1871 – pečetidlo ve tvaru kruhu o průměru 28 mm mělo uvnitř tyto údaje: Pečeť obce Kamenná, roku 1871.

Osada Klementice vlastní pečeť ve tvaru kruhu. V mezikruží nápis KLEMENTITZER GEMENDT SIGIL, uprostřed znak zkřížený rýč s motykou a letopočet 1801.
Kaplička v Kamenné
Na návsi stojí kaplička, zasvěcena je svatému Janu Nepomuckému. Půdorys je čtvercový o straně 3 metry, celá stavba je vysoká 9 metrů. Střecha je dost příkrá a z ní vystupuje lucerna, zakončená přiměřenou bání a křížkem. Mezi střechu a lucernu je vsunut prstenec který přispívá k malebnosti členění. Lucerna je bedněná s výřezy v bednění. Střecha byla původně kryta šindelem, dnes je oplechovaná. Obecní kronika nám uchovala vzpomínku na rekvizici zvonů v první světové válce: „Jak byl náš zvonek zachráněn. I u nás přišel četník z Budišova změřiti zvonek v kapličce. Starosta Vrba Antonín šel s četníkem do kapličky. Když chtěl tento vylézti nahoru, upozornil starosta, že krovy a trámy na kapličce jsou zpuchřelé, že mu nedoporučuje, lézti nahoru. Četník si dal říci, starosta vylezl sám nahoru a zvonek změřil. Naměřil ovšem méně, než četník potřeboval. Tak byl zachráněn zvonek a visí v kapličce dodnes.“ Do kroniky někdo propiskou dopsal: „Toto není pravda“. Dnes v kapličce visí zvon s nápisem „ulil R. Manoušek a spol. Česká u Brna PAMÁTCE OSVOBODITELŮ VĚNUJE OBEC KAMENNÁ L.P.1946 “. Má průměr 46 cm a výšku 42,5 cm. Dnes už se zvoní elektricky v poledne a 18:00 hodin, dále při úmrtí občana a jeho pohřbu. Po roce 1990 se musely osadit nové dveře a kaplička se zamkla kvůli zlodějům kteří začali plenit okolí, i když inventář nemá žádnou historickou hodnotu. V té době byla také natřena střecha, usazen nový křížek na báni a fasáda natřena na bílo místo žlutého brizolitu. Bohužel se odstranil vpředu stojící Matouškův kříž, jehož kamenný podstavec po letech popraskal. Za kapličkou stojí pamětní kámen, na kterém je znázorněna první zmínka o naší obci.
Kaplička v Klementicích
Byla postavena v roce 1840 a je zasvěcena Svaté rodině.
Památník padlým v Kamenné
V Kamenné na návsi stojí pomník z roku 1920, patří obětem 1. světové války. Jako obecní objednávku ho vyrobil František Kundela čp. 50. Původně k pomníku ještě patřily čtyři kamenné sloupky s oplocením a čtyři schodky. Ty vzaly za své při stěhování pomníku ke kulturnímu domu kolem roku 1970. Nazpátek se stěhoval po roce 1989. U kulturního domu zbyl jen podstavec, který byl odstraněn v roce 1998.
Nápis praví: Věnováno padlým VOJÍNŮM ve světové válce 1914-1918
Kříž Vilém, Prokeš Rudolf, Machát Josef a Adam Pavel
Památník padlým v Klementicích
Smírčí kámen u Klementic
Na kraji lesní cesty, staré stezky, z Oslavy do Budišova leží kamenný balvan. Jedná se o žulový kvádr s vyčnívající čelní stěnou 90×50 cm. V kameni je vytesán zvláštní patriarchální kříž. K tomuto místu se váže následující pověst. Asi v polovině 18. století šel touto stezkou řezník, který koupil býka a vedl jej na provaze do Budišova. Býk se rozzuřil a na tomto místě řezníka udupal. Ještě se traduje druhá varianta. V ní se hovoří, že řezník byl zabit jiným mužem, právě kvůli býkovi, kterého vedl.
Čertova ruka
Na polích v okolí Kamenné leží velké množství žulových balvanů. Na jednom z nich, vlevo od silnici z Budišova na nejvýše položeném místě jsou vidět dva dolíky. Tomuto balvanu říkají zdejší lidé „Čertova ruka. „Podle staré pověsti žili v obci dva bohatí sedláci, jeden lakomější než druhý. Neustále si záviděli a dělali si navzájem naschválnosti. Soupeření vedlo tak daleko, že se jeden z nich, co se jmenoval Klát, spolčil s čertem. Čert měl během noci naházet druhému sedlákovi na pole veliké balvany, aby mu pole znehodnotil. Zato se Klát upsal čertovi za 9 let svou duši. Kdyby čert práci nestihl, tak prodlouží čert sedlákovi život o dalších 9 roků. Když nad ránem přinášel čert od Budišova poslední kámen, vytáhl vychytralý Klát z pytle uvězněného kohouta a ten zakokrhal. Čert proto prohrál sázku. Zlostně praštil balvanem o zem takovou silou, že v balvanu je dodnes otisk jeho ruky. Lidé byli ráno ohromeni množstvím kamenů, podle nichž nazvali ves Kamennou. A co sedlák Klát? Ten za 18 roků zmizel neznámo kam! Zajímavé na této pověsti je to, že Klát je historicky doložený majitel jednoho ze dvou svobodných dvorů.
Balvanovité ostrůvky
V okolí Kamenné se nachází chráněná lokalita balvanovitých ostrůvků.
Čertův kámen
Na spodní části louky pod Salaší, kousek od lesa, kde se terén již svažuje k řece Oslavě, stojí žulový balvan (nedaleko v lese je další). Kámen má v horní části zřetelnou prohlubeň, právě takovou, aby se do ní mohla posadit menší osoba. Vězte, že dle pověsti právě na těchto kamenech sedával čert a pozoroval okolí. Možná sem chodil ze staré papírny od řeky. Tam se to podle pověsti v dávných dobách čerty jen hemžilo.
Sluneční hodiny
Hodiny sloužily kameníkům, kteří lámali kámen na loukách pod Salaší. Jedná se o kruh v průměru 17 cm, uprostřed s dolíkem. Po obvodu kruhu jsou dvě rysky, které značí poledne a čtyři hodiny odpoledne.
Osumatřicátý
Na modré turistické trase z Budišova do Oslavy u soutoku potoků v lokalitě „Trojúhelník“ leží uprostřed křižovatky neveliký kámen, na kterém je vytesán v rámečku letopočet 1938. Kámen byl, dle pamětníků, dříve obehnán dřevěným plaňkovým plotem ve tvaru trojúhelníku. I tento kámen k sobě váže kousek historie. V roce 1938 jako projev protestu proti mnichovské zradě vytesal zednický mistr pan Holubář z Klementic do tohoto kamene datum 30. 9. 1938. Když se o tom později v době německé okupace dozvěděl majitel budišovského panství baron JUDr. Richard Baratta-Dragono, přikázal odsekat měsíc a den v tomto datu. I tak však kolemjdoucím pocestným připomínal kámen s číslem 1938 začátek poroby Československa.
Pohanské obětiště
Pohanské obětiště v Roušově kopci na západním okraji zalesněného kopce leží zhruba trojúhelníkový balvan o půdorysných rozměrech 3x3x4 metry. Kámen má uprostřed prohlubeň o průměru 70 cm a hloubce asi 25 cm. Z prohlubně vychází k severozápadní straně drážka, která sahá až ke dnu. Dle kněze a básníka Jakuba Demla ze sousedního Tasova se jedná o staré pohanské obětiště. Zde se údajně obětovávala zvířata, ze kterých stružkou v kameni odtékala krev. K tomuto kameni dle svědectví přivedl Jakub Deml i své přátele Vítězslava Nezvala a Otokara Březinu.
Kříž
Na křovinaté hraniční mezi katastru Kamenského a Pyšelského stojí kamenný kříž, který postavili Pavel a Františka Adamovi čp. 47 v roce 1926. Téhož roku byl posvěcen. Na kříži je fotografie a nápis:
TOTO ZNAMENÍ SVATÉ VÍRY POSTAVENO OTCEM PAVLEM ADAMEM Z KAMENNÉ NA PAMÁTKU ZTRÁTY SYNA PAVLA ADAMA NA ITALSKÉM BOJIŠTI V LEDNU 1918
NEJSI ŽIV A NEJSI MRTEV JSI JEN ZTRACEN! KÉŽ JSI ŽIV A NEJSI MRTEV KÉŽ JSI OTCEM A SVOU MATKOU NĚKDY U BOHA NALEZEN      R 1926
Kříž
Na západním okraji obce u silnice k Budišovu stojí kamenný kříž, který postavili František a Marie Buršíkovi čp. 21 v roce1818. Naposledy byl posvěcen roku 1936. Na kříži je nápis:
TENTO SVATÝ KŘÍŽ POSTAVIL FRANZ BURŠIK ROKU 1818
ZNOVU POSVĚCEN R1936
U tohoto kříže zastavuje pohřební průvod a je zde poslední rozloučení se zesnulým v obci.
Kříž
Naproti kulturnímu domu stojí u silnice jeden ze dvou bílých křížů, který postavili Ferdinand a Antonie Jeřábkovi čp. 53 v roce 1911. Téhož roku byl posvěcen. Na kříži je zepředu nápis:
POCHVÁLEN BUĎ SVATÝ KŘÍŽ. NA NĚM UMŘEL PÁN JEŽÍŠ. VELEBÍ SE DUŠE MÁ. DEJŽ BY BYLA SPASENA. V RUCE TVÉ PORUČÍM DUCHA SVÉHO. KŘÍŽ TVŮJ SVATÝ OSLAVUJEM. VZKŘÍŠENÍ SE POTĚŠUJEM! AMEN
zezadu:
FERDINAND A ANTONIE JEŘÁBKOVI Z KAMENNÉ L.P.1911
Kříž
Před kapličkou – litinový kříž na kamenném podstavci, který postavili Jan a Marie Matouškovi čp. 18 v roce 1882. Tento byl v roce 1992 pro špatný stav podstavce odklizen a na jeho místě na objednávku obce postavil Josef Kundela čp. 48 kříž nový. Ten byl 22. června 2003 posvěcen. V srpnu roku 2016 se po 24 letech na vrátil opravený kříž na novém podstavci.
Kříž
Za zatáčkou V Mokří u silnice do Tasova stával dřevěný kříž , který postavili (nebo obnovili) Josef a Anežka Křížovi čp. 6 v roce 1947. Téhož roku byl také posvěcen. Před poutí 2001 na již chatrný kříž padla za bouře bříza a zničila ho. Největší zásluhu na postavení kamenného kříže na stejném místě má Bohumil Navrátil čp. 60. Nový kříž byl 22. června 2003 posvěcen. Na kříži je nápis:
POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS       JSEM MEZI VÁMI       2003
Kříž
Ve Žlebě pod strání naproti lomu postavili na přání rodiny Novotných čp. 27 po jejich smrti František a Alžběta Nováčkovi čp. 35 v roce 1949 kamenný kříž. Ten byl na podzim téhož roku posvěcen. Na kříži je nápis:
JÁ JSEM   CESTA   PRAVDA   ŽIVOT
Kříž
Původně dřevěný kříž postavili František a Antonie Prokešovi čp. 18. Svěcen byl 23. září 1883. Tento byl v průběhu času vyměněn.
Dnes pod velkou lípou na jižním okraji obce (kdysi tu i cesta vedla) stojí druhý bílý kříž, který postavili Josef a Karolína Prokešovi čp. 18. Na kříži je nápis:
TOLIK KRISTUS PRO TEBE CO TY PRO KRISTA
KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ VĚNOVALI  MANŽELÉ JOSEF A KAROLÍNA PROKEŠOVI Z KAMENNÉ
Kříž
Na křižovatce cest u Salaše stojí na kamenném podstavci litinový kříž, postavili ho František a Anna Nováčkovi čp. 13 (po domě Vlčkovi) v roce 1910. Na kříži je nápis:
TOLIK KRISTUS PRO TEBE CO TY PRO KRISTA
Kříž
Při cestě do Tasova u odbočky polní cesty do Oslavy stojí kamenný kříž, který postavili František a Antonie Vrbovi čp. 2 v roce 1858. Na kříži je napsán pouze rok: L 1858 P
Kříž
V Klementicích u kapličky stojí obecní kříž, který je v bezprostřední blízkosti zvoničky.
Kříž
V Klementicích u výjezdu z obce stojí na kamenném podstavci litinový kříž Prokešů čp. 3.
Kříž
Tento kříž stojí „U zbořeného mostu“ u křižovatky lesních cest z Oslavy, Budišova a Kamenné. Kříž je z roku 1869 a patřil rodině Zedničkové z Klementic čp. 15. Na kamenném podstavci je vytesán letopočet 1869. Okolo něho vede turistická trasa z Budišova do Oslavy, modře značená.

Kříž
Tento kříž postavil na objednávku obce v roce 1992 kamenický mistr Josef Kundela čp. 48. Kříž stál od 1992 do 2016 u kapličky v Kamenné. 13. srpna 2016 byl nově usazen k Vanečské cestě.

Na kříži je nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS      1992

Kříž
Na hranici katastru s Budišovským stával u silnice dřevěný kříž Votoupalův čp. 23. Ten zanikl v osmdesátých letech minulého století a už nebyl obnoven.
Deska
Na skalní stěně u řeky Oslavy je kamenná deska na památku Petra Drápala, který zde v roce 1974 zahynul pádem ze skály.
Lávka
Přes řeku Oslavu mezi Podeštěpem a Poříčím je pozůstatek Černé lávky. Na Tasovské straně zbyl kamenný pilíř a na Kamenské tvořil podstavec rostlý kámen.
Lávka
Při průchodu Peklem (údolím od obce k řece) nalezneme při jeho ústí základ další lávky. Ta vedla na zahradu Stejskalova mlýna. Byla to nejkratší spojnice s Tasovem. Naposledy byla tato lávka v provozu v letech šedesátých, kdy ji opravili vojáci, kteří zde v létě tábořili. (Byli to prvoligoví hokejisté tehdejšího Křídla vlasti Jihlava, kteří na louku u řeky Oslavy několikrát přijeli na letní soustředění).
Stará váha
Zvonička

Kruh slovanského roku
Kolomazné kameny
Kolomaz, jak její název napovídá, se dříve používala k mazání dřevěných náprav vozů. Při přechodu na nápravy kovové bylo třeba přejít na kvalitnější maziva a tím pravděpodobně skončilo pálení kolomazi. Ve větší míře se tak stalo při výstavbě dráhy, kdy se v naší obci těžil a zpracovával kámen na její výstavbu a místní zemědělci si přivydělávali jeho dopravou. Tak si sice staré dřevěné nápravy na vozech zničili ale dopravou si vydělali na nové, kvalitnější. Kolomaz si zřejmě v našem okolí většinou vyráběli rolníci pro svou potřebu sami. Jednalo se vlastně o směs dehtu (vzniklého nedokonalým spalováním smolných pařezů či polen) a nějakého tuku třeba i zdechlin. Pálení se provádělo na kamenech, pro tento účel upravených.
Takže zpátky ke kamenům: jedná se o plochý kruhový nebo oválný kámen s mírným spádem k otvoru uprostřed. Usazen je na mezi nebo v mírném svahu, někdy je doplněn menším taráskem. Pod kamenem je dutina, kam se pod otvor zasouvala nádoba. Používaly se také přirozené mísy na kamenech v terénu vysekáním odtokové drážky.
Tyto kameny jsou rozesety po celém katastru obce kde se nachází lesy.

Autor textu: Josef Rouš