Pamětní kniha obce Kamenné Díl I.

 

 

 

Na paměť věkům příštím.

Na základě zákona ze dne 30.ledna 1920 č.80 a Vládního nařízení ze dne 9.června 1921 č.211 Sbzan. zakoupena byla tato pamětní kniha obce Kamenné.

Kniha tato čítá 100 listů.

Kronikářem obecním ustanoven byl v roce 1929 usnesením obecního zastupitelstva ze dne 24.března 1929 učitel a správce školy kamenské František Matoušek.

Byl rodák z Tasova a na škole kamenské působil od 1.září 1927.

 

Zeměpisný přehled obce.

Obec Kamenná jest nejvýchodnější vesnicí soudního okresu Třebíčského.

Katastrální výměra obce v roce 1929 jest 546,45 ha. Rolníci zdejší však obhospodařují pozemků více, ježto mají ještě přikoupená pole z katastrů Vanče, Pyšela, Mihoukovic, takže celkem hospodaří na 571,50 ha. Z katastrálního výměru jest dle Vlastivědy: 333 ha polí, 22,6 ha luk, 3,8 ha zahrad, 32 ha pastvin, 136 ha lesa, 0,06 ha rybníků.

Název vesnice odvozen jest dle množství kamenů, které z půdy vyčnívají v rozsahu tu větším, jinde menším. Mezi těmito shluky vyčnívajících kamenů bývají vrostlé mocně rozvětvené keře lískové. Původ kamenů těchto v okolí i obci Kamenné vysvětliti se dá následovně: spodina kraje složena jest ze hmoty žulové barvy namodralé, těžce zvětrávající. Proto také půda katastru kamenského není přeúrodná, ježto žula sama ani dlouhotrvajícím zvětráváním neskýtá půdy úrodné (nedostatek živce). Ornice jest tudíž slabší vrstva, tak, že i pluh často tvrdou skálu – spodinu zachycuje (Lidé zdejší říkají, že je dole zmrzlo). Žula tato obsahuje a obsahovala v sobě četné tvrdé pecky, které které zvětrávání vzdorovaly a vzdorují.

Množství těchto kamenů, často malebně na sebe navalených, sestavených i v různé podoby daly u nás v obci vznik řemeslu kamenickému, které hlavně v rodě Kundelově se udržuje.

Vyrábí se u nás: koryta, sloupy k plotům, podstavce k pomníkům, veřeje ke dveřím, chlévům, mezníky a sády a jiné.

Poloha obce. Obec leží v údolíčku, menší část na kopci. Údolíčko svažuje se k severovýchodu. Jest stavěna nepravidelně, tj. domy, až na malou výjimku, netvoří pravidelnou řadu či ulici. Všechny domy jsou z kamene.

Dle stavu ze dne 31.prosince 1928 čítala obec 62 domovních čísel, v nichž bydlelo 278 obyvatelů, z toho 132 osob pohlaví mužského, 146 osob pohlaví ženského.

Obyvatelé jsou z valné části zemědělci.

Dle poměrů majetkových bylo koncem roku 1928 usedlostí od – do    0-5 ha 34 usedlostí, 5-10 ha 4 usedlosti, od 10-20 ha 5, od 20-30 ha 1, od 30-40 ha 6, od 40-výš 2 usedlíci.

Mimo zemědělce jsou v obci tito řemeslníci: 2 stolaři, 1 kolář, 3 krejčí, 2 obuvníci, 2 tesaři, 3 zedníci, 4 kameníci, 1 bednář, 1 hostinec, 2 obchody smíšeným zbožím.

Středem obce protéká potůček, skládající se ze 2.pramenů a tekoucí směrem severovýchodním, protékající „Žlebem“, jehož část pro množství na sobě nakupených balvanů zve se „Peklo“ a vlévá se do řeky Oslavy, tekoucí po hranicích katastru.

Do dědiny vedou 4 cesty vozové. Dvě ze silnice, probíhající po severozápadní straně obce z Tasova do Budišova, jedna k Vanči, jedna k Pyšelu.

Tratě podtratě a místní názvy polí jsou tyto: Na nivách, Na nivkách, Na markovcích, V mokří, Na sejtovcích, Na soudnicách, Na příčníkách, Nad společníky, Tábor, Na sekerkách, Na vohrazdě, na Bočku, Na nivě, v Břinčí, Na poříčí, Ve štěpě, V podeštěpě, Na záloží, V olších, na Havranicích, Na předních a zadních honech.

 

Některá data dějepisná.

Prvá zmínka o obci Kamenné činí se roku 1349, kdy patřila pod panství pánů z Mostic (Moštiště u Velkého Meziříčí). Z toho možno usuzovati, že počátky obce sahají do století snad XIII. ne-li spíše. Pod panstvím pánů z Mostic byla do roku 1369, kdy bylo prodáno 8 lánů se dvorem a 2 čtvrtmi (lánu).

Od roku 1437 do roku 1538 patřila Kamenná pod panství Meziříčské, kdy zase přešla do rukou pánů z Pernštejna spolu s vesnicí Heřmanicemi (mimo jiné).

Dlouho však pod panstvím Pernštejnů vesnice nebyla. Už v roce 1551 prodána Jaroslavem z Pernštejna spolu s Tasovem, Oslavou a pustým hradem „Duby“ (Zřícenina jehodosud stojí nade mlýnem Stejskalovým) panství Budišovskému. Pod panstvím Budišovským zůstala Kamenná až do vyvazení z poddanství.

Mimo lidi robotní, poddané, kteří jak vidno z hořejších řádků, prodáváni byli jako obyčejné zboží buď všichni i se svými majetky, či z části jen, dle potřeby a tísně peněžní tehdejších šlechticů, byly v Kamenné ještě dva dvorce zemanské.

Prvý připomíná se už roku 1349, kdy ho vlastnil Pavlík z Kamenné, druhý dvůr připomíná se v roce 1376, kdy byl prodán jakémusi Peškovi.

Kol roku 1400 prodán byl prvý dvůr jako důchod pro kaplana při oltáři sv. Vavřince v Tasově. (Dnes už oltář ten neexistuje).

V roku 1466 patřily oba dvory bratřím Jindřichovi a Theodorikovi z Evanče (Vanče), což stvrdil i král český Jiří z Poděbrad a Kunštátu.

Roku 1492 stal se majitelem druhého dvoru Martin z Kamenné, který je zakladatelem rodu Dvořáků.

Zda též prvý dvůr stal se na nějakou dobu nadací oltáře sv. Vavřince, nedá se přesně zjistiti. Jisto je, že roku 1502 přešel do vlastnictví rodiny Buršíkovy, která jej drží až do dnešních časův.

Tak oba rody, Dvořákův a Buršíkův, existují v Kamenné přes 500 let.

Záznam o robotě jednotlivých usedlíků v obci není. Jelikož nebylo v obci vrchnosti, musili asi osadníci kamenští odváděti mimo peníze kontribuční (daně) desátky požatého obilí či obilí (zrno) samo v určených lhůtách. Ač známo je též, že museli robotníci se svou přípřeží na rozkaz vrchnosti s dřívím, obilím, kamením, cihlami a jiným zbožím desítky kilometrů daleko, za válek pak s vojenskými potřebami i 100 – více km a nejednou se stávalo, že vůz i koně, i člověk často padli za oběť lítici válečné, buď do zajetí či usmrceni.

V roce 1755 bylo v Kamenné 13 usedlíků: 1 rolník s 1¼ lánem, 4 rolníci po 1 láně, 3 rolníci po ½ láně, 1 rolník se ¼ lánem, 1 podsedník 1/8 lánu, 1 chalupník a dva dvořáci po 166 měrách. Lán čítán po 54 měrách.

 Stůjž zde aspoň všeobecně, jaké povinnosti měli naši předkové vůči milostivým vrchnostem:

Robota a poplatky řídily se předně dle jakosti půdy a rozsahu lánů. Mimo shorauvedené desátky a kontribuce odváděli: sýr, hrách, slepice, musili vláčeti na polích, hnůj voziti a kydati, luka síci, sena, otavy sušiti, dříví v lesích káceti a voziti, palivové dřevo dělati, prohlubně na rybnících v zimě sekati.

Robota tato byla v XVII. a XVIII. století ještě více přitužena. Stalo se tak vlivem války 30tileté a válek tureckých, kdy stavové, povolujíce panovníkům vyšší berně, hojili se na lidu poddaném. I časté bouře z těchto útisků lidu selského vzešlé, měly určitě vliv na přitužení roboty.

Přečtěte si povinnost robotníků v XVII. a XVIII. století. Pole vláčeti, obilí síti, konopí trhati, dříví k topení voziti, dříví k milíři přivézti, do pivovarů dříví voziti, šindelů nadělati, dříví na duhy k sudům, na kádě do pivovaru sekati, na lovy a hony choditi za honce a podobně.

Připočtemeli ke všem těmto útrapám ještě libovůli pana vrchního, justiciána, písařů, poklasných, drábů, tresty za sebemenší pochybení v kládě, oslu, šatlavě, karabáčem, sukovicí, dovedeme si představiti tu ubohost stavu selského? A ten útisk trval ne 10-20 let, ale staletí.

Vedle roboty trvalo však osobní nevolnictví. V čem záleželo? Mládež selská byla nucena odsloužiti na panském dvoře aspoń 3 léta za pacholka, děvečku. Učiti se řemeslu, jíti snad na studie, oženiti se, vdáti se, přestěhovati se z panství na panství, k tomu bylo třeba nejmilostivějšího povolení milostivé vrchnosti. Běda chasníku, který pohněval jen drába, či samotného pana justiciára. (úředníka práv znalého = dnes advokát). Toho bílý kabát vojenský neminul. A byla to otázka 8-14-16 let, vrátil li se mladík jako chromý či bezruký invalida domů, aby připadl na obtíž své rodině. A dvakrát běda děvčeti, mělo li líbeznou tvářičku a nebyla li ve službě či před svou svatbou s milým hochem povolna zvrhlému panskému chtíči.

Až 7.říjen 1848 přinesl vysvobození ze jha poddanství a březen 1849 zrušil robotu na věčné časy.

 

Rod Buršíků v Kamenné.

Datuje se od roku 1502, kdy slovútný panoše Tomáš Buršík koupil od urozeného vladyky pana Jiříka z Jemničky toho času seděním na Evanči dvůr „Dědinikovský“ v Kamenné číslo 21.

Panoše Tomáš Buršík obdržel pak od pana vladyky list smluvní a trhovej na dvůr svobodný a dědičný od desk zemských markrabství moravského na dvůr ten vydaný. Rod Buršíků, později, kol roku 1631, svobodnými dvořáky nazývaný, měl i svůj erb:

List trhový, původní za 129 let neustálým uschováváním před nepřáteli za rozbouřených let tehdejších značně utrpěl a žádal tudíž roku 1631 jiný Tomáš Buršík, svobodný dvořák ze vsi Kamenné purkrabí zemského o vystavení nového listu trhového, kterýžto pergamen zachoval se v rodě Buršíků až na naše časy. Pro zajímavost, s jakou důkladností byly tyto pergameny psány a sestavovány, stůjž zde doslovný opis jeho (ozdoben je krásnými iniciálkami):

Já Hendrych Hozlaur z Hozlau na Bitisscze a Rotkowě, purkrabí zemský markrabství moravskýho známo činím tímto lystem obecně předevšemi, zvláště tu, kdež by toho potřeba nastávala a zkazovala, že jest předemě, jakožto pána ochrannýho předstaupil Tomáš Buršík, svobodnej dvořák z dědiny Kamennýho, dávajíc mně toho jistou a pravdivou správu, že má lyst smluvní a trhovej na dvůr jeho svobodnej a dědičnej od desk zemských markrabství tohoto moravskýho na pergameně vydanej.

Kterýžto lyst že jest jemu skrze schovávání před vojenským lydem v čas nepokoje od vlhkosti již sešel a déle již na další časy pro sešlost trvati nemůže, snažně mě za to žádajíc, abych veyš psanému, Tomášovi Buršíkovi a potomkům jeho jakožto ochranný pán potvrzení toho, což by tak v témž lystu v sobě obsahovalo, pod pečetí svou dal.

Y nemoha slušny žádosti nadepsaného Tomáše Buršíka, svobodného dvořáka odepříti, s dobrym uvážením všeho a s radou pánův a přátel sveych, a jemutak, jak jsem z lystu starého, kteréhož dattum, v den svatého Bartoloměje, léta Páně tisýcyho pietistého druhého vyrozuměl.

Lystem tímto mým potvrzuji, jakož v starém lystu potvrzeno bylo, že jsou předkové jmenovaného Tomáše Buršíka, ten dvůr v dědině Kamennym, kterýž slove „Dědinikovský dvůr“, kteréhož on nyní držitelem a dědicem jest, zvláštní zboží a pravé dědictví se všym jeho příslušenstvím jako s rolymy oranýmy i neoranymy, s lůkamy i s pastvami, pastvištěmi, s ouvary, s chrastinami y s lesy, s mezamy, s hranicemi od starodávna vyhraněnými, se všemi požitky a užitky, piva vařiti, páleny páliti, vyno šenkovati, y také v soly handlovati, zvěř sobě lovyti, myslivosti podle svy vule užívati y sumou se všym a všelijakym k témuž dvoru příslušenstvym, někdy od urozeného vladyky pana Jiříka z Jemničky, toho času na Evanči koupili, kteréhožto od toho času až dosavad bez všelijakých překážek pokojně užívaly, takže nikdá k změnění a ztrátám od svobodných lydí, předkův často psanýho Tomáše Buršíka, svobodného dvořáka to jeho zboží a dědictví jest nevyšlo.

A tak na starém lystu to všechno jmenováno a odemně svrchu psaného Hendrycha Hozlauera přehlydnuto a přečteno bylo, že tomu všemu tak od starodávna a nejinak jest.

Prodůvěřeňy toho pečetí svou vlastní k tomuto lystu mymu jsem přivěsiti dal.

A připrosil jsem vysoce urozeného pána, pana Jana Jetřicha Berku z dubé a z Lipého na Meziříčí, Městcy (městysi – poznámka kronikáře) Heřmanově a Stolanech, Jeho Mti (milosti) cysaře římského rady a muntšenka (číšníka = hodnost služební) a pana Jana Jakuba, svobodného pána z Magno na Moravcy a Mitrově, Jeho Mti cís. Raddy a komorníka, urozených a statečných rytířů pana Karla Kryna z Śtyrcuferku na Vydři, Myslybořicích a Jeseniczy, Jeho M. cís. Raddy a Prokuratora v markrabství moravském, že jsou peczeti své podly mé k tomuto lystu toliko na svědomi, ale však sobě a Erbům svejm beze škody přitisknouti a přivěsiti dali.

Jehož jest dattum na Rotkově v ponděly v den svatého Jana Křtitele, Leta Panie tysyczyho šestystého třicátého prvního počítajíce.

Mimo shora uvedený list smluvní jest v majetku rodu Buršíkova pergamen z roku 1503, na němž jest trhová smlouva na dvůr v Přeckově, jímž Jan z Lomnice a na Meziříčí předává dvůr tento „Janovi Klavarovi, ženie jeho a diedicznom“ a kterýžto dvůr přešel pak do vlastnictví rodu Buršíkova.

Od roku 1502 vystřídalo se na dvorci „Dědinikovském 12 pokolení. Nynější majitel Eduard Buršík jest třinácté pokolení.

 

„Dvůr Jemnický“ (Rod Dvořáků č.25)

zajímavé jest sledovati též druhý svobodnický dvorec v Kamenné „Dvůr Jemnický“. Kdežto rod Buršíků udržel svůj svobodný dvůr v celistvosti, jest dvůr jemnický dnes rozdělen na 4 čísla: 22,23,25,26. mimo to postaveny domy nové na půdě dříve dvorské, totiž číslo 19,24,47,44,45.

První majitel dvoru Jemnického uvádí se Martin Dvořák z Kamenné, jemuž roku 1492 dal Jiří z Jemničky dvůr jmenovaný do sesk zemských vložiti.

Roku 1600 uvádí se držitelem dvoru Jan Dvořák, kterýž jej 20.února 1664 odstoupil svým synům Martinovi a Václavovi, kteří jej až do roku 1697 společně spravovali a pak na 2 díly rozdělili. Po martinovi dědil jej 1725 syn Pavel, který jej zanechal svým synům Martinovi a Václavovi roku 1766. Tito opět spravovali každý ½ z polovice, tedy ¼ dvorce. Václav zemřel roku 1776 bezdětný a zanechal svou ¼ dvoru svému synovci Václavovi, synu Martinově. Tento Václav postoupil svůj díl opět svému nezletilému synovi Jakubovi v roce 1822. (v čísle 26)

Martin Dvořák (roku 1766) předal v roce 1788 svůj díl ¼ dvorce, svému synu Vojtěchovi, tento opět svému synu Vojtěchovi v roce 1828 v ceně 320 zlatých konvenční měny. (číslo domu 25)

Druhou polovici dvoru dědili po václavovi Dvořákovi (1697) synové. Josef a Jan a rozdělili se opět na polovici.

Josef zanechal roku 1770 svůj díl svému synu Jakubovi, ten opět 1798 synu Janovi. Po smrti Janově 10.února 1830 byl díl vtělen jeho ezletilému synovi Karlovi v ceně 600 zlatých konvenční měny. (číslo 22)

Jan (1697) prodal svůj podíl synu Pavlovi ten opět 20.ledna 1801 za 240 zlatých synu Šimon – Františkovi. (číslo domu 23)

V roce 1835 zapsáni byli v zemských deskách 4 držitelé čtvrtí Jemnického dvora.

Číslo 22 Karel Dvořák

Číslo 23 František Dvořák (manželka Barbora)

Číslo 25 Vojtěch Dvořák

Číslo 26 Jakub Dvořák (manželka Kateřina roz. Buršík)

Dvorský majetek kromě polí, lesů, luk v katastru Kamenné sahal i do vsi takto: od cesty z Tasova do Budišova podél potoku, k nynější hospodě, přes zahradu, Podsedek zvanou, podél hranic statku Prokšova, podél cesty, celé okolí školy, zahrádky, nynější stavení Musilovo až k potoku, tekoucímu z luk; též nynější kaple postavena na půdě dvorské. Též číslo 19 (dnes Kundelovo) vystavěno bylo na půdě dvorské a patřívalo Kašparovi Dvořákovi. Rovněž číslo 47 stojí na bývalém dvorském.

Že všechna uvedená čísla: 22,23,25,26,19,44,47 pocházejí z jednoho původního celku, dokazují společné lesy, pole ležící pohromadě, nejlépe pak zahrádky u školy, kde účastni jsou všichni dnešní majitelé jmenovaných čísel.

Od roku 1874 existují z původního dvora Jemnického pouze 3 dílce. Toho roku totiž odkoupili majitelé čísel 25 a 26 pole připadající k číslu 22, takže zůstala pouhá chalupa bez polí.

Dnes jest majitelem jejím kovář František Sapík. Na čísle 23 hospodaří rod Votoupalův, na čísle 25 původní rod Dvořáků, dnes Jaroslav Dvořák, na čísle 26 František Nováček, po domě přezvaný Vencl.

 

Z pamětí našich stařečků.

 

Robota.

Robota byla povinna do Budišova mimo tři domy tj. číslo 2,18,20, kteří patřili robotou do Náměště.

Lidi na robotu sháněl rychtář, stanovený vrchností. Chodil dům od domu, zatloukl na okno a mocným hlasem volal: Na robotu tam a tam, určuje tak místo, kde bylo třeba pracovati.

Nedostavil li se robotník, přišel proň dráb s lískovicí a karabáčem a dotyčného robotníka nedbalého bez dlouhého ptaní přetáhl. Také při práci byli robotníci poháněni surově jako dobytek.

Zrušení roboty v letech 1848/49 nevešlo u nás ihned ve známost. Vrchnosti patent robotu zrušující zatajovaly dosti dlouho. Ale mezi lidem se o zrušení roboty šuškalo. Dle toho také jedni na práci šli – jiní odepřeli. Ale ještě teď byli mnozí trestáni vězením či bitím.

Z roboty pak se lidé vybavovali penězi. U nás na panství činil obnos ten na dům selský 40 rýnských šajnů. (= Schein = papírová poukázka čili bankovka.)

Jak vyhlížela robotní povinnost u nás v Kamenné:

•          Devět sedláků mělo roboty 4 dni v týdnu s potahem (1 pár koní) a čeledínem. Byla to čísla domů 1,2,3,13,14,16,17,18,20.

•          Tři sedláci měli 2 dni v týdnu roboty s potahem. Čísla domů: 4,5,6.

•          dva sedláci (= čtvrtláníci asi) 4 dni roboty pěší (bez potahu). Čísla domů 7,15.

•          Ostatní: chalupníci povinni byli ½-1-2 dni v týdnu robotou pěší. Byla to čísla: 8,9,10,11,12,14,27,28,29,30,31,34,36,37,38,39,

Jelikož svobodnická čísla byla 19,21,22,23,24,25,26,32,33, celkem tedy 9, dá se souditi, že kol roku 1848-50 bylo v Kamenné celkem 39 čísel domovních.

 

Počet domů 1848.

Po roce 1848 přibývá čísel domovních, jednak přístavbami, jednak rozdělováním dřívějších čísel ve dvě. Například od domu oddělí se výměnkářská chaloupka a dostane nové číslo domovní. Tak přirostlo Kamenné za posledních 80 let (do roku 1928) 24 čísel: 35,40,42,43-62.

 

Vliv válek minulého století na naši obec.

 

Války Napoleonské.

Za válek napoleonských byli u nás Rusové i Francouzi. Rusové v počtu 40, bydleli několik dní v číslech 20 a 21. Francouzové zastavili se v obci též v menším počtu, jeden z nich dokonce umřel a byl pochován na místě, kde dnes stojí zahrádka čísla 56.

Válka roku 1859 nedotkla se obce naší vůbec.

 

Válka s Prajzy 1866.

Za to dosti dotkla se občanů válka s „Prajzy“ v roce 1866. Z obce naší byli jako vojáci: Adam František z čísla 19, Nováček Jakub z čísla 17, Dvořák Jakub z čísla 25, Hort z čísla 4, Žák Josef z čísla 20.

Raněn byl Adam František sečnou ranou do levého ramene. Dostával pak rentu (graciál). Žák Josef v bitvě nebyl, nýbrž rekvíroval dávky na válku.

Jinak vrátili se všichni živi domů.

Po bitvě u Sadové (u Hradce Králové) utíkalo poražené vojsko rakouské k Vídni a 5.července dorazil též jeden regiment jízdy (dragounů či husarů) do Budišova a rozložili se u kopek jetele na panské nivě u zámku pod nynějším nádražím a tam odpočívali. Po okolí sháněn chléb pro ně. Kamenná dala. Z každého domu 1 bochník. Sebráno a doveženo povozem Adama z čísla 19. jedním koněm. Sotva chléb rozdán, už tu byl důstojník na zpěněném koni a kázal trubači zatroubiti alarm. Naráz byli všichni v sedlech, a honem po silnici ke Kojatínu a dále k Náměšti. Za nedlouho na to objevila se patrola Prajzů, počtem asi 18. Projeli Budišovem po silnici ke Kamenné a objevili se na kopečku (Zálesí). Sotva je chlapci kamenští shlédli, běželi jim naproti. Patrola však uhnula po loukách podél lesu kol dědiny k Tasovu. Druhý den nato táhlo po silnici (vystavěna byla roku 1840) na státní silnici k Brnu několik regimentů Prušáků. Také přípřeže dodala Kamenná za této války. Rakouskému vojsku musili jeti na přípřež (fořpón) 4 povozy. I dali po 1.koni: z čísel 16 a 17, z čísel 20 a 21, z čísel 1 a 2, z čísel 3 a 13. Prajzům jeli Šoukal z čísla 22 a Matoušek z čísla 18. všichni se vrátili, rak. přípřež po 3½ měsíci.

 

Válka 1878, okupace Bosny.

Také okupace Bosny a Hercegoviny zúčastnili se: 3 bratří Adamové: Štěpán, Vojtěch a Pavel, Šoukal (z čísla 22), který byl raněn, Adam Pavel a Žák František dosud žijí.

 

Živelní pohromy.

Bouře, povodně, krupobití, pády dobytka, ohně v minulém století XIX. obec naši ve větší, katastrofální míře nestihly. V roce 1854 vyhořela stodola u čísla 2, v roce 1867 stavení číslo 7, v roce 1878 udeřil blesk do stavení číslo 18 a shořela s ním i stodola čísla 19.

 

Zřízení 1.třídní školy - škola v Kamenné.

Obec Kamenná přiškolena s počátku do Budišova, později, až do roku 1880 do Pyšela. Návštěva školy v Pyšele setkávala se s obtížemi, které hlavně v době zimní téměř úplně zamezily účastniti se vyučování. Děti z Kamenné nuceny byly jíti přes údolí, které v zimě úplně bylo sněhem vyrovnáno. Proto účast na vyučování v Pyšele byla dosti nepravidelná. Aby však děti nezůstávaly bez vyučování, vyučoval v Kamenné pokoutně, potají bývalý desátník, František Mejzlík z Náramče. Toto vyučování bylo protizákonné a proto zakazováno a současně nařizováno děti do Pyšela posílati.

Tak vznikla v roce 1873 myšlenka postaviti vlastní školu. Po delším jednání povolila zemská školní rada v roce 1880 číslo 6616 ze dne 18.listopadu zřízení jednotřídní školy s poznámkou, že „uvedení v činnost této školy se ponechává času, až věcné potřeby zřízeny budou a se zákonitě způsobilý učitel ohlásí.

Obecnímu zastupitelstvu nařízeno dáti zhotoviti nákresy a rozpočet na stavbu školy. zhotoveny tudíž plány i rozpočet Vilémem Račickým z Náměště. Poněvadž nová škola povolena na papíře a vyučovati se počalo, najata místnost v čísle 35 („u Rybníčků“) a pro učitele byt v čísle 1.

Na vypsaný konkurs přihlásil se kandidát profesury Jan Řezníček, „po rodě čech“ a vyučování počal 2.ledna 1882. místnost měla 15 m2 a dětí bylo 53.

Obec pak stavěla školu. Náklad na stavbu činil dle dosud zachovalých účtů 4583 zlatých 30 krejcarů rakouského čísla na což povoleny obecní přirážky 647,5 %, pronajata honitba v obci panství Budišov, dodán poplatníky materiál, povozy a podobně.

Stavbu řídila nově zřízená místní školní rada s předsedou Jakubem Nováčkem v čele a prvým učitelem Řezníčkem. Stavba rychle pokračovala a tak 17.září 1882 komisí schválena, převzata a slavnostně vysvěcena. Slavnosti súčastnilo se na 2000 osob, počasí překrásné, nálada slavnostní. Účastí poctily četné „osoby vážnosti požívající a úřad nějaký zastávající, jakož i lid jiný“.

 

Učitelé na škole.

Z učitelů učili na zdejší škole: Jan Řezníček od počátku až do konce srpna 1887.

Od 1.září 1887 do 1.března 1897 Vincenc Koblitz, rodák ze Studence.

Od 1.března 1897 až do konce školního roku 1900/01 Richard Tuscher.

Od 12.září 1901 do 31.srpna 1924 Theodor Pelikán z Bochovic.

Od 1.září 1924 spravovala školu zast. učitelka Růžena Vebrová, provdaná Hladíková, def.učka ze Sedlece.

1.září jmenován def.spr. školy František Matoušek, dosud učitel v Tasově. Pocházel z Tasova.

 

 

Poloha školy, příslušenství.

Škola kamenská stojí stranou ve vesnici, na její jižní části na kopci, patří k ní cvičiště, zahrada 20arů veliká a loučka ve výměře 8,80 aru. Mimo to patří ke škole pole ve výměře 76 arů, koupené z peněz, získaných nadacemi pro chudé žáky školy. výnos pole použit byl dříve na potřeby školní, dnešní doby započítává se do školního rozpočtu.

 

Počet dětí.

Počet školních dětí školu skutečně navštěvujících kolísal od 58-33. Rozpočty školní pohybovaly se mezi 110 zlatých 60 krejcarů r.č. do 4200,- Kč. Škola ve svém rozsahu jest stále stejně veliká, přestaveb nebylo. Opravy konaly se dle časové potřeby.

 

Naše obec v letech 1880 – 1914.

Život vesnice plynul v letech 1880 – 1914 v pravidelné denní práci a shonu za vezdejším chlebem bez větších vzrušujících událostí.

V té době vyhořel dům číslo 39 (Šoukal) v 1895, kovárna (Sapík) v roce 1905.

Okupace Bosny a Hercegoviny súčastnil se v roce 1908 Rouš Josef z čísla 1 pobyv tam 6 měsíců. Vrátil se zdráv.

Ceny životních potřeb byly celkem mírné, platilo se například za:

 

Žito      8-9 zl.

Pšenice 13-14 zl. za 1q

Ječmen 8-9 zl.

Oves 7-6 zl.

Mák 1-2 zl za 1kg

Jetel …

Brambory …

Mouka 7-14 kr. za 1kg

Cukr 14 kr.

Káva 42-48 kr.

Rýže …

Mýdlo 30 kr. za 1kg

Rohlík 2 kr. za 1kus

Mléko 2 kr. za 1litr

1litr lihu 80 kr.

1 litr vína 16-20 kr.

1 litr piva 13-14 kr.

1 litr octa …

1 litr petroleje …

1 kráva 30-65-105 zl.

1 kůň 30-190 zl.

1 pár podsvinčat 8-25 zl.

1 kg másla 60-90 kr.

1 vajíčko slepičí 2kr.

(6 za 10 kr., 11 za 20 kr.)

1 husa …

1 slepice …

1 pár kuřat …

1 pár holubů …

1 pár botek – bot 4-7 zl.

1 m cajku 30-50 kr.

1 m štofu 2-4 zl.

1 m plátna 25-30 kr.

nádenická práce 15-40 kr.

zedník měl 60 kr.

práce s potahem 3 zl.

1 vůz 40-65 zl.

1 pluh …

1 brány …

1q slámy 80 kr.

1q sena 1 zl 50 -2 zl.

1m3dřeva měk.1,80-2,5 zl.

 

Válka světová 1914/18.

 

Příčina světové války.

Z klidu denní práce vyrušena byla obec válkou světovou. Ač zasvěcení lidé, politikové, poslanci tušili, že za zavřenými dveřmi, pod pokličkami politických hrnců cosi se kutí, co zavání prachem, olovem a lidskou krví a utrpením, širá veřejnost netušila a ba, nedovedla si ani představiti, že by mohl vzplanouti v tak osvíceném století XX takový požár válečný. Na všech stranách bylo viděti, že státy evropské rozmnožují počet lodí, děl, vojska; hlavně činilo se tak Německo se svým císařem Vilémem. To chtělo ovládnouti celý svět – jak to jejich jedna píseň praví.

Věrným spojencem Německa bylo Rakousko. Německo tlačilo se Rakouskem na východ a na cestě ležely slovanské státy. Bylo třeba je zničiti. Čekalo se tedy jen na příležitost.

 

Počátek války.

Ta se naskytla. Na jihu rakouského mocnářství, v Bosně a Hercegovině konaly se velké manévry, kterých se súčastnil také následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand z Este s chotí. Při vjezdu do Sarajeva byl tento i s chotí zabit dvěma útočníky Srby – Gavrinovičem a Principem v den 29.června 1914. smrt následníkova byla záminkou k válce, jiskrou vhozenou do sudu válečného napětí.

 

Ultimatum Srbsku.

Rakouská vláda zaslala Srbsku 23.července 1914 ultimatum s potupnými podmínkami. Malé Srbsko odmítlo.

 

Prohlášení války.

26.července oznámily noviny, že vyslancové opustili svá místa, že nastal stav válečný mezi Srbskem a Rakouskem.

U nás v Kamenné dověděli se lidé o zavraždění ihned, ježto v ten den zakazovány hned na znamení smutku taneční zábavy v okolí.

 

Mobilisace.

Ještě 26.července prohlášena všeobecná mobilisace. V noci z 26.na 17.července přijel z Třebíče posel ke starostovi se žlutými plakáty začínající „Mým národům“.

 

Vyhlášení v naší obci.

Starostou byl od roku 1908 (až do 1922) rolník Vrba Antonín z čísla 2. Ten uvědomil ihned v noci vojíny a ráno 27.dal vybubnovati všeobecnou mobilisaci. Toho dne nikdo se práce téměř nedotkl. Každý viděl jen vduchu slovo „válka“.

 

Odchod vojínů.

Téměř každé číslo v obci bylo postiženo. V každém téměř byl voják, který před odjezdem pořádal jako hospodář své soukromé záležitosti, psal poslední vůli a loučil se s drahou domácností. Pláč, nářek, volání znělo za odjíždějícími vojíny. Strach nejistota, trapné napjetí z věcí příštích usedlo na celou obec. A válka počala se ukazovati postupně, den za dnem ve vší své hrůze.

 

Odvody mužů 18-50 let.

Hned v říjnu 1914, pak v červnu a březnu 1915, pak každým rokem nejméně 2x přebíráni mužové 18-50 letí, kteří v čas míru nebyli odvedeni, přebíráni na odvodech, aby nastupujíce jedni za druhými, doplňovali a ucpávali mezery ve frontě i zázemí. Tak na konec nebylo v dědině naší (podobně jako jinde) mužů kromě mládeže do 18 let a mužů od 50 let výše.

 

Vojáci z naší obce od počátku do roku 1916.

Z občanů kamenských bylo koncem roku 1915 z 272 osob celkem 57 mužů na vojně tj. plných 20%. Pro paměť budoucím byli to tito:

 

čís.       jméno

1          Rouš Josef, Rouš František, Rouš Bedřich

2          Pelikán Antonín (nyní na č.5)

3          Švec Alois

4          Hort Josef

5          Pospíšil Jan

6          Kříž Jan, Kříž Vilém, Kříž František

7          Mrňa František, Mrňa Richard (nyní na čísle 61)

8          Vařílek Jiljí

9          Adam Josef

10        -

11        Dobrovolný Josef

12        Zedníček Jindřich

13        Nováček Tomáš

14        -

15        -

16        Rouš Jan

17        Nováček František (nyní na čísle 35), Nováček Josef

18        Prokeš František, Prokeš Rudolf, Prokeš Emil

19        Kundela Vojtěch

20        Žák Josef, Žák Jakub, Žák František

21        -

22        Sapík František

23        -

24        -

25        -

26        Nováček František

27        Novotný František, Novotný Metoděj

28        -

29        Halačka Josef

30        Novotný František, Novotný Josef

31        -

32        -

33        Kundela František, Kundela Karel, Kundela Jarolím

34        -

35        -

36        Bárta Metoděj, Bárta Cyril

37        Marek Jan

38        -

39        Šoukal Gothard

40        Kratochvil Jan, Kratochvil Stanislav, Kratochvil František

41        -

42        -

43        -

44        Musil Antonín

45        Pelikán Theodor st., Pelikán Theodor ml.

46        -

47        Adam Oldřich

48        Kundela Emil

49        -

50        Kundela František

51        Machát Josef, Machát Dominik, Machát Antonín

52        Šuler František

53        -

54        Šuler Josef, Šuler Jakub

 

 

Vojíni od roku 1916.

Později, v roce 1916/17 narukovali ještě: Komárek Josef, Jeřábek Ladislav, Hofman Josef.

 

Ranění, zemřelí a zajetí.

Z nich během doby raněni byli a zemřeli následkem poranění Kříž Vilém, Machát Josef, Prokeš Rudolf. Zajato bylo 14 mužů: Rouš Josef, Mrňa František, Nováček Josef (z čísla 17) Nováček František, Kundela František- Vojtěch- Jarolím, Bárta Metoděj, Marek Jan, Šoukal Gothard, Kratochvil Stanislav, Zedníček Jindřich, Adam Oldřich, Machát Dominik.

 

Hospodaření za války.

Doma zatím hospodařil zbytek mužů, většinou však ženy s dětmi a starci. Přes tento veliký nedostatek pracovních sil nezůstalo ani kousku políčka neobděláno. Ježto spotřeba obilnin, masa a tuků byla jak pro města tak pro frontu veliká, počal se záhy jeviti nedostatek těchto produktů. K tomuto nedostatku došlo tím spíše, že Rakousko ze všech stran obklopeno bylo nepřáteli, a Německo samo nalézalo se ve stavu válečném. Proto počalo se nařizovati šetření těmito produkty. Leč ani to nepomáhalo.

Fronta pohlcovala spolu s městy stále víc a víc, než mohl venkov vyráběti.

 

Rekvisice, způsob jejich.

Tu sáhlo Rakousko k dalekosáhlým opatřením. Počalo vymáhati na venkově obilniny, tuky a dobytek, rekvirovalo. Rekvizice prováděly komise rekviziční. Členy jejich byli starosta, četník a obyčejně učitelé. Za dobu války bylo jich asi 8. rekvisice konány tak, že každému okresu – (okres pak každé obci) předepsána byla určitá kvota tj. množství, které bylo nutno dodati. Komise chodící po vsi, měla pak zjistiti stav zásob u jednotlivců – hospodářů. Spočátku byly rekvisice mírné, během doby se zhoršovaly jednak nedostatkem vždy citelněji se ukazujícím, jednak vzrůstající vyčerpaností venkova.

 

Rekvisiční komise a komisaři.

U nás na prohlídkách ve vsi byli jako komisaři řídící učitel Honz z Budišova v roce 1915-16, v roce 1917 též ředitel velkostatku Fojtík. Na několik posledních rekvisic přišli do vsi s komisí i vojáci Němci (německé národnosti). Ze všech rekvisic býval vždy veliký strach.

 

Ukrývání zásob.

Obyvatelé všichni naučili se během doby všude ukrývati zásoby, zatajovati je, ježto jinak by nebyli by mohli se ani uživiti. Často se stávalo, že veškery zásoby u hospodářů byly přeměřovány a „nadbytečné“ odebírány. Jak se stalo, že byly zásoby „nadbytečné“?

 

Lístky spotřební na vše.

V době tak vážné, kdy všichni trpěli nedostatkem, vypočteno, že každý občan, každé dobytče smí dostati jen určitou porci = množství potravy na den. Aby se to dalo uskutečniti, vydány byly na veškery produkty lístky. Tak jsme měli u nás chlebenky, cukřenky, tabačenky – podobně na tuky, petrolej, kávu, mýdlo byly spotřební lístky. Však množství lístky stanovená nedostačovala a lidé pomáhali si uschováním zásob.

 

Kde ukrývali naši občané zásoby.

Jak vynalézavými byli naši občané v uschovávání zásob vidíme z toho, že ukrývali obilí do stohů slámy, párníků, do sena, ve sklepích, pod podlahami, v holubnících, v polích a lesích.

 

Soupis a rekvisice dobytka.

Hned na počátku války nařízen byl soupis a odvod koní a soupis hovězího dobytka. Také tento se rekvíroval. Dodáván byl z Kamenné do Třebíče, kde byl přehlížen zvěrolékařem a stanovena zaň cena. Ze 2-3 kusů dobytka vzat 1 kus, ze 4-5 kusů vzaty 2 kusy; mnozí rolníci dodali za válku až 7 kusů hovězího dobytka. Často sáhlo se i ke lsti. Dobytče zavedeno bylo do lesa, či uschováno do sklepa, aby se nemusilo dodati. Obilniny zaváženy ke tz. subkomisionáři, jímž byl po dobu války František Požár z Vlčatína.

 

Pokuty za nedodání rekvírovaného.

Pro nedodávání obilí, tuků i dobytka byli mnozí rolníci často voláni i na hejtmanství a pokutováni 200-400 Kč pokuty.

 

Mletí zásob.

Mluvíme li o rekvisicích obilnin, připomeňme si též potíže se mletím utajovaných zásob. Kdo chtěl mlíti veřejně, musil míti mlecí lístek. Protože však množství povolené na stanovenou dobu nestačilo, mlelo se v noci „na černo“. Běda však mlynáři, u kterého nalezeno při prohlídce mlýna obilí, na něž nebylo ve mlýně lístku, čí mletí jest. Obilí zabaveno, mlynáři nadiktována pokuta tisícová.

 

Prohlídky mlýnů.

K prohlídkám mlýnů stanoveni totiž také okresním hejtmanstvím komisaři. Pro mlýny naše nejbližší Jelínkův a Stejskalův (nyní Findeisův) určen byl ředitel měšťanské školy Josef Fajta z Velkého Meziříčí. Co platí o nedostatku obilovin a tuků, platí i o ostatních životních potřebách a pochutinách. Nedostávalo se látek, plátna, koží, cukru, petroleje, mýdla, piva, lihovin vůbec, kávy, tabáku atd.

 

Rekvisice kovů.

Nedostatek kovů na výrobu zbraní nutil rakouskou vládu, by sáhla i k rekvisici kovů, hlavně mědi, cínu, bronzu, mosazi. Sbírány kliky od dveří, kování okenní, hmoždíře, žehličky, misky apod. Největší trefa udělána sbíráním zvonů a zvonků. Nešetřeny při tom památky 200 i víceleté, vzácné práce. Vše pohlcoval moloch války světové.

 

Jak byl náš zvonek zachráněn.

I u nás přišel četník z Budišova změřiti zvonek v kapličce. Starosta Vrba Antonín (1908-1922) šel s četníkem do kapličky. Když chtěl tento vylézti nahoru, upozornil starosta, že krovy a trámy na kapličce jsou spuchřelé, že mu nedoporučuje, lézti nahoru. Četník si dal říci, starosta vylezl sám nahoru a zvonek změřil. Naměřil ovšem méně, než četník potřeboval. Tak zachráněn zvonek a visí v kapličce dodnes. (někdo propiskou dopsal „toto není pravda“)

 

Válečné půjčky.

Vrcholem rakouského násilí byly tak zvané válečné půjčky. Celkem jich bylo 8. S počátku byly řádně povoleny parlamentem – poslední tři provedla rakouská vláda sama o své újmě. Občané, spolky, banky, záložny a vůbec peněžní ústavy, obce vybízeny ke konání „vlastenecké povinnosti“. Protože stát na válečné půjčky platil úroky, lidé dosti upisovali. Ale válka nebrala konce, úroky přestaly se platiti a v lidu počala se vzmáhati nedůvěra, takže poslední VII-VIII. Těžko se sháněly.

Pomoženo jinak. Prostě se předepsaly. Pomocí lidí – donašečů („špiclů“) vědělo se o každém hospodářství, jak si stojí. Dle toho se předpisovalo upsání válečné půjčky, 500 – 1000 Kč byla nejmenší.

Z naší obce půjčili na válečné půjčky: obec sama 20000,-K, Rouš Josef č.1 …, Hort Josef 4000,- K, Dvořák František 9000,- K, Nováček 26 4000,- K, Prokeš František …, Rouš Jan č.16 8000 K.

 

Legionáři z obce.

Ze zajatých během války vstoupili do legií Šuler František, Nováček Josef, (ruští legionáři) Bárta Metoděj (francouzský legionář) Bárta Cyril (italská domobrana).

 

Konec války.

Pomalu docházel Rakousku dech. Hlad, bída, nedostatek střeliva a šatstva vojsku byly čím dále hrozivější. Spojenci dohodoví nadto zahájili na všech frontách usilovnou ofensivu. Východní fronta shroutila se už v roce 1917 mírem Brest-litevským, po němž Němci obsadili a vyssávali Ukrajinu.

 

Desentéři.

V těchto posledních letech slýchali jsme už často o bitvách, v nichž vyznamenala se naše vojska-legie. V okolních dědinách bylo v posledním roce války světové plno desentérů -(sběhů), kteří dostavše se na dovolenou z vojny, víc nešli nazpět, nýbrž skrývali se v lesích, doma ve stodolách, v seně. Často je honili četníci a násilím vraceli na vojnu.

 

Naši poslanci ve vídni.

I naši čeští poslanci ve Vídni v parlamentě, sdružení v Českém svazu, prohlašovali ústy svého předsedy, nynějšího zasloužilého poslance a ministra m.s. Františka Staňka, že není pro nás Čechy místa ve státě rakouském. S nimi souběžně pracovalo na zničení Rakouska 120 tisíc legionářů na frontách s Národní radou československou vedenou trojhvězdím T.G.Masaryk – Beneš – Štefáník.

 

Prohlášení naší samostatnosti.

Konečně podařilo se dobré věci naší zvítěziti. Čtyřdohoda uznala náš samostatný stát. 27.října 1918 ohlásila vláda vídeňská bezpodmínečné vzdání se Rakouska. Tím nastal rozklad front a návrat vojska z nich.

28.října prohlášen na to v Praze Národním výborem samostatný stát český. K němu připojili se deklarací Svatomartinskou i Slováci na Slovensku a též i Rusíni v Podkarpatské Rusi. Tak povstal po nesčíslných obětech a strádáních věky trvajících opět náš stát československý.

Převrat udál se téměř bez krveprolití, hladce. Národní výbor prohlásil se svrchovaným správcem státu a vzal do přísahy věrnosti veškery státní úřady. Zpráva o převratě rozlétla se telegraficky z Prahy na všechny strany do měst – odtud do vesnic běhemdne 28-29.října. všude přijata s jásotem, radostí a nadšením, ve větších místech pořádány průvody a tábory lidu, kde nám všem líčen význam naší samostatnosti.

 

U nás v Kamenné.

K nám, do naší obce donesena zpráva o zřízení státu československého z Budišova z poštovního úřadu 29.října. o možnosti převratu a tím i konci války světové hovořilo se mezi lidem u nás již v červenci 1918. nikdo však nic určitého nevěděl. Proto v říjnu byli lidé vesměs překvapeni náhlostí změny. Jakoby do dlouhotrvající tmy kdos náhle jasné světlo rozžehl. A lidé jásali a jásali – ovšem, pravého dosahu věci nechápali.

Jen pomalu pochopovali lidé, že svoboda naše, draze krví tisíců mučedníků vykoupená, neznamená pouhou volnost a nepořádek, že od nás všech požaduje se ještě větší kázeň a cit pro pořádek a spravedlnost. Tak dostával se život všech občanů z prvého nadšení a opojení do správných kolejí činorodé práce a úsilí o vybudování naší vlastní republiky.

 

Obec naše v roce 1918-1929.

 

Po převratu v naší obci.

Stát náš podobal se po převratě zpustlému, rozbořenému domu. Vedle otázek vnitropolitických, otázek vybudování organisace státních úřadů, otázek navázání styků zahraničních, obrácen zřetel spočátku k zajištění výživy občanstva, neboť vyživovací poměry těsně po převratě v létech 1918-19 byly velice špatné. Bylo proto nutno uchýliti se i v roce 1919 k rekvisicím. Nebyly však zlé. Vedle obilí dodáván i dobytek. Později dovezena z Ameriky mouka a tuky a tak vyživovací poměry se pomalu uklidňovaly.

 

Ceny hospodářských produktů.

Uvolněním prodeje hospodářských produktů vyšvihly se v roce 1919-1921 ceny obilí i dobytka do značné výše. Tak platilo se za 1q žita 380-420 Kč, pšenice 450 Kč, ječmen 350 Kč, jetelové semeno 30-35 Kč/kg, hrách 450-500 Kč, čočka 875-1000 Kč, kukuřice 315-320 Kč, seno mor. 290-310 Kč, kráva 3000-6000 Kč, pár koní 10-15000 Kč selata pár 450-600 Kč apod..

Aby získán byl přesný přehled o osévané ploše v republice, konána v letech 1919-1921 statistická šetření ve všech obcích o setí a upotřebení veškeré půdy. U nás pověřen byl vypracováním této statistiky řídící učitel Theodor Pelikán.

 

Kolkování peněz papírových.

Abychom osamostatnili naše finance od škodlivých vlivů cizích, hlavně rakouských, připadl prvý ministr financí Dr.Alois Rašín na myšlenku okolkování peněz. Co to znamenalo? V prvých letech popřevratových nebylo možno vydati vlastní peníze, hlavně papírové bankovky. Aby však nehrnuly se k nám bezcenné, nově tištěné bankovky z Vídně, bylo nutno naše bankovky, dosud staré rakouské, poznačiti a tak odlišiti od cizích.

 

U nás kolkováno.

Kolkování peněz u nás v obci dálo se 27.února 1919. prováděla je komise, složená ze starosty Vrby, radních Dvořáka Františka (62) a Nováčka Jindřicha (3). Všichni občané odváděli rakouské peníze všech druhů, na něž vydali potvrzenky. Peníze odevzdány v Třebíči v Občanské záložně, kde je okolkovali a pak z polovice vráceny a druhá polovice zadržena státem na tzv. dávku z majetku a přírůstku hodnoty. U nás odvedeno k okolkování 93000,- Kč. Mimo peníze byly též k soupisu přihlášeny spořitelní knížky a cenné papíry.

 

Dávka z majetku a přírustku hodnoty.

Dávka z majetku a přírůstku hodnoty měla zahojiti naše poválečné finance. Byla odstupňována dle výše majetku. Pro oceňování majetku stanoveny směrnice a ceny, dle nichž měly se díti odhady majetku tj. polí, lesů, luk, zahrad, domů, dobytka atd. dle stavu ze dne 31.března 1919. přírůstek hodnoty počítán jako rozdíl cen mezi odhadem dle stavu 31.října 1914 a 31.března 1919. Přitom ovšem přehlédnuto znehodnocení měny po válce.

 

Pomník padlým.

V roce 1920 byl postaven v naší obci pomník padlým vojínům ve světové válce. Z naší obce padli Kříž Vilém, Machát Josef, Prokeš Rudolf (z čísel 6, 51 18). Nezvěstni zůstali Adam Pavel (47) Adam Josef (9). Za účelem postavení pomníku sestaveno komité (Prokeš St. 60, Dvořák Jaroslav 25, Prokeš Josef 18, Kundela František 50) které staralo se o potřebný peníz ke zhotovení pomníku jednak výtěžkem zábav, jednak sbírkou po obci.

Pomník zhotovil zdejší kamenický mistr František Kundela st. Za 2200,- Kč. Svěcení vykonal bývalý kaplan v Budišově P. Pospíšil Jaroslav. Proslovy přednesli Josef Votoupal, Adam Josef, Dvořák František.

 

Obecní volby.

Prvé obecní volby po převratě provedeny byly v roce 1919. Podána byla jedna kandidátka. Voličů zapsaných bylo asi 160. Starostou zvolen byl Vrba Antonín z čísla 2. Starostoval až do 1923.

 

Pozemková reforma u nás.

Aby z části aspoň odstraněny byly křivdy minulých století na stavu selském páchané, vyvolána v život pozemková reforma v roce 1920-1921. Záležela v tom, že drobní lidé, malozemědělci a bezzemci přihlašovali se o půdu zabranou velkostatkům. Půda dána jim do soukromého vlastnictví. Podobně i mohli hlásiti se i o budovy, příslušící k parcelovanému majetku velkostatkářskému. Pro provádění pozemkové reformy zřízen ústřední úřad Státní pozemkový úřad s krajskými sekretariáty.

 

Parcelace půdy.

Při parcelaci půdy a budov pamatováno i na instituce veřejné, jako obce, školy, spolky tělovýchovné i lidumilné a přiděleny jim pozemky k jich účelům(hřbitovy, hřiště, obecní domy, nemocnice, sokolovny apod.). Náhrada za zabrané parcely stanovena dohodou mezi bývalým majitelem a Státním pozemkovým úřadem.

 

Příděly u nás.

U nás v obci rozparcelován pouze: kus panského pole z panství Budišova ve výměře 10 mír v tratě „Záloží“ zv. Učitelka. Pozemek ten koupil v roce 1883 od domu číslo 16 bývalý učitel kamenský Jan Řezníček za 450 zlatých rakouského čísla. Po svém odchodu je velkostatku budišovskému pronajal a v roce 1913 pak prodal za 3500 K r.č. S počátku velkostatek pole to pronajal 10. malozemědělcům na 6 let, při parcelaci pak rozdělen na 5 dílů á 2 měřice, které dostali: Novotný František (trafikant číslo 30) Sapík František (kovář číslo 22) Kříž Jan (obuvník číslo 58) Kundela František (zedník číslo 57) Hort Jan (tesař). Dále rozparcelovány louky velkostatku ve výměře 1,5307 ha při řece Oslavě ležící. Rozděleny na 11 dílců nestejně velikých ( ½ – ¾ míry). Dostali: Kříž Jan 58, Hofman František 54, Kratochvil Stanislav 40, Široký Jan, Šuler František 52, Kundela František 57, Šuler Josef 28, Sapík František 22, Vařílek Jiljí 8, Musil Antonín 44, Novotný František 30.

Mimo tyto dílce v katastru kamenském dostali Halačka Josef, Hort Jan, Pelikán Antonín 3 dílce za řekou v katastru tasovském. Od dvora Holejů, který též byl rozparcelován, obdržel jako legionář Šuler František z čísla 52 pole 5 měřic.

 

Sčítání lidu.

Dne 16.února 1921 provedeno prvé sčítání lidu v republice. Podle sčítání v naší obci, prováděné jako sčítacím komisařem řídícím učitelem Theodorem Pelikánem napočteno v naší obci 287 lidí.

 

Obecní knihovna.

Podle zákona ze dne 22.července 1919 č.430 a vládního nařízení ze dne 5.listopadu 1919 založena v naší obci veřejná obecní knihovna v roce 1923. s počátku uložena u starosty obce Vrby (č2) od roku 1927 jest obecním knihovníkem Rouš Josef, z čísla 1. Při svém založení čítala 47 svazků. V době, kdy tato kniha jest dopisována, v roce 1929 přibylo do ní 34 svazků, takže čítá koncem roku 1929 84 svazků. Obec přispívá na ni obnosem 100 Kč, čtenářů měla 20-30, kteří přečtli průměrně 160-172 knih. v roce 1925 obdržela státní podporu 18 knih. darů soukromých neobdržela.

 

Obecní volby II.

Druhé volby do obce konány v roce 1923. Kandidovaly už dvě strany, lidová a republikánská. Zvoleno 7 republikánů a 5 lidovců. Členy zastupitelstva byli: republikáni: Dvořák František, Krejčí Metoděj, Pelikán Theodor, Rouš Jan 16, Nováček Jindřich 3, Rouš Josef 1, Hort Jan; lidovci: Kundela Vojtěch, Nováček Karel, Zedníček Jindřich, Rybníček Antonín, Musil Antonín. Starostou zvolen Dvořák František.

 

Obecní volby III.

Třetí volby obecní konány v roce 1927. oprávněných voličů bylo 175 – k volbě se dostavilo 170. Zvoleno 6 republikánů a 6 lidovců. Byli to: Dvořák František, Pelikán Antonín, Rouš Josef 1, Adam Oldřich, Nováček Jindřich 3, Kundela František 50 (90 hlasů); Zedníček Jindřich, Nováček Karel, Buršík Eduard, Žák Jakub, Kundela Vojtěch, Doležal Alois (79 hlasů). Náhradníci: rep.Halačka Josef, Rouš Jan, Kratochvil Stanislav 40; lid.Kratochvíl Jan, Musil Antonín, Kundela Emil. Starostou zvolen František Dvořák (nyní číslo 62) náměstkem Zedníček Jindřich, po jeho resignaci (vyloučen ze strany lidové) Kundela Vojtěch.

 

Volby do zákonodárného shromáždění.

Volby do ústavodárných shromáždění konány potřikráte: V roce 1919, po prvním Revolučním národním shromáždění, do kterého povolány osoby zasloužilé a politicky dříve činné a které zvolilo ministry všech resortů, jehož vedle řady nejnutnějších zákonů bylo zvolení T.G.Masaryka, statečného vůdce našeho odboje zahraničního prvým presidentem republiky 14.listopadu 1918. toto prvé Národní shromáždění i senát vypracovali definitivní ústavu republiky a prohlásili ji 28.února 1920.

 

Druhé a třetí volby.

Druhé volby konány v roce 1925. Třetí volby konány předčasně v roce 1929 pro neshody politické. Vykonány 27.října. Kandidovalo celkem 19 politických skupin.

Unás bylo zapsaných voličů 173 do Národního shromáždění, volilo 78 mužů + 88 žen a obdržely strany: čs.socialisté 1 hlas, čs.soc,dem. 3 hlasy, lidovci 74 hlasů, republikáni 87 hlasů, celkem 165 hlasů platných 1 hlas neplatný.

Do senátu: zapsáno 153 voličů, volilo 146 – to je 68 mužů + 78 žen. Obdrželi: čs.soc.dem. 3 hlasy, lidovci 69 hlasů, republikáni 74 hlasů.

Na základě zákona ze dne 14.července 1928 č.126 Sb.z.an. vykonány dne 2.prosince 1928 volby do Okresního a Zemského zastupitelstva. U nás bylo zapsáno 164 voličů = 76 mužů + 88 žen, z nichž volilo 73+82 tj. 155 osob.

Výsledek voleb byl :

a) do Okresního zastupitelstva:

•          Strana republikánská    79 hlasů

•          Strana komunistická       2 hlasy

•          Strana živnostenská        2 hlasy

•          Strana lidová                72 hlasů  = 155 hlasů

Volby dály se v domě číslo 25

b) do Zemského zastupitelstva:

•          Strana republikánská    77 hlasů

•          Strana soc.demokratická           1 hlas

•          Strana komunistická       1 hlas

•          Strana lidová                73 hlasů

•          Strana živnostenská        2 hlasy = 154 hlasů

Volilo 72 mužů + 82 žen. Volby dály se v domě číslo 45 (škola). Zástupcem dohlédacího úřadu byl správce školy František Matoušek.

Obec naše patří s okresem třebíčským do X. volebního kraje.

 

Prvý president republiky Dr. T.G.Masaryk.

Prvým presidentem naší republiky jest Dr. T.G.Masaryk. Narozen 7.března 1850 v Hodoníně. Pocházeje z chudého rodu, dosáhl svým nevšedním nadáním, silou vůle význačného místa v dějinách národa našeho.

Celé mládí jeho zápasem se životem, touhou po vzdělání a přípravě pro úkol profesora universitního, učitele, vychovatele a vůbec národa. Jako chudý mladík probíjí se na studiích, učí se cizím jazykům, studuje naši i cizí literaturu, naše i cizí poměry sociální, hospodářské i politické, cestuje atd. a tak mlád věkem, ale zralý duchem, dokonale vyzbrojený vědomostmi, v 29.letech stává se universitním profesorem ve Vídni.

Jako 28.letý muž pojal za choť vzdělanou, jemnou Američanku Karlu Garriguovou z Brooklynu, která splynula srdcem i duší nejen se svým učeným a jemným chotěm, ale i s duší celého národa českého.

V roce 1882 povolán byl profesor Masaryk za docenta university v Praze. Zde rozvinul velice bohatou činnost učitelskou, spisovatelskou, přednáškovou, politickou a novinářskou. Záhy proslavil se svou láskou ke pravdě a spravedlnosti, právu a poctivosti, svou odvahou, statečností a nebojácností.

Byl apoštolem osvěty, pokroku a demokracie. Jako univerzitní profesor stál v čele četných podniků národních, kulturních a politických. Svou činností spisovatelskou proslavil se nejen v bývalém státě rakouském, ale i v celé učené cizině – nejen Evropě, i Americe.

Jako politik znal dobře i zákulisí vídeňské vlády a poznal, že válka, v 1914 vypuknuvší, stane se válkou světovou. Poznal, že je to válka Germánů proti Slovanům. Viděl, kdo je vinen, i jak celý národ český válku tuto bolestně přijímá, snadno usoudil, na čí straně právo a kam se proto přikloniti.

Odebral se v prosinci 1914 jako stařec 64 letý do ciziny, aby tu započal své vrcholné dílo životní, práci za naše osvobození z pout rodu a říše habsburské. Ač neustále ohrožován na životě špiony Rakouska a Německa, ač rodina jeho úžasně trpěla tělesně i duševně násilím rakouských úřadů, nedbal a obětavě pracoval slovem, skutkem i literou na zničení říše rakousko-uherské a osvobození nás Čechů a ostatních národů slovanských na území staré monarchie.

„Pravda vítězí“ bylo heslo jeho. Stal se vůdcem zahraničního odboje proti Habsburkům a Hohenzbernům, vybudoval legie ruské, francouzké, italské za pomoci svých spolupracovníků. Zajímavé trojhvězdí vedlo náš zahraniční odboj: Masaryk = Moravan, Beneš = Čech, Štefánik = Slovák.

Opíraje se o své známosti předválečné jako filozof-učenec- spisovatel, jakož i bohaté znalosti poměrů politických v Evropě a Americe, získává nám všude příznivce mezi státníky a politiky anglickými, francouzskými, italskými, ruskými i americkými. Výbornou pomůckou při tom byla Profesoru Masaryku dokonalá znalost cizích jazyků světových.

Tak horečně, bez oddechu po plná 4 léta pracoval, jezdil, psal, přesvědčoval ve Francii, Anglii, Rusku, Sibiři, Italii, Japonsku, Americe. Souběžně s akcí zakraniční pokračuje i tajná, úsilovná práce uvnitř Rakouska, vedená politiky našimi Švehlou, Staňkem, Rašínem, Kramářem aj. sdruženými v tajný spolek „Mafii“.

Tak po 4 letech útrap a strádání, obětí krve a slz přišel konečně den odplaty. 28.říjen 1918. Tisíce lidí našich musilo položiti své životy, miliony jich strádati, aby květ Svobody mohl vykvésti.

28.října vyhlášena naše samostatnost, československá republika. Osvobozeni ze jha přišlo také pro Slováky a Rusíny na území uherském. Národní výbor svolal ihned Revoluční národní shromáždění, které pracovalo na nových československých zákonech. V památné schůzi, 14.listopadu zvolen jednomyslně za jásotu a nadšení vůdce zahraničního odboje, tatíček Masaryk prvým presidentem republiky. Teprve 21.prosince přijel do osvobozené vlasti. Vrátil se jako vítěz nad Habsburky, on, chudého deputátníka na statcích císařských syn, on, který tajně, jako psanec odcházel a štván byl světem. Perem nelze vypsati, slovem nelze pověděti, jaké královské přivítání připravil osvobozený národ svému ustaranému vůdci od jeho vstupu na půdu republiky až do královského sídla na Hradčanech.

Rok co rok od roku 1918 vzpomínáme zvláště 7.března a 28.října významu a práce tatíčka Masaryka. Jméno jeho zapsáno jest v dějinách našeho spolku s legiemi písmem nesmrtelným.

Po třikráte (1918, nově 1920, pak 1927) zvolen byl presidentem republiky. Jméno jeho zaručuje všem národům v republice naší klidný vývoj ve soužití vnitřním. Věku 80 let dožil se svěží, tělesně i duševně k radosti všech. Na přání obyvatelstva konal časté zájezdy do všech téměř končin republiky naší, všude jsa vzrušeně s láskou a úctou vítán.

 

U nás na Třebíčsku a Velkomeziříčsku.

Do našeho kraje zavítal v červnu 1928, kdy 13.června navštívil okres Třebíč a projel Rapoticemi, Kralicemi, Náměští nad Oslavou, Vladislaví, Třebíčí, Štěměchami a Předínem. Všude byl vítán slavobranami, četnými prapory, špalíry mladých i starých, zejména školní děti s velikou něhou a obdivem patřily na tatíčka – Osvoboditele. Pan president všude, kudy projížděl, zastavil a třebas jen několik minut, přece pohovořil se zástupci obcí, dětmi, rád zapsal se do pamětních knih. Nejdelší zastávky určeny pro Náměšť a Třebíč, jakožto okresní střediska. Tam sešlo se tisíce lidí z dalekého okolí. Sokoli, legionáři, Orli, DTJ spolky a jiní a jiní, děvčata v krojích, Selská jízda – nelze vše ani vypočísti. Město trnulo v národních barvách, všude jásot a nadšení.

 

Účast z Kamenné.

I z naší vesnice účastnilo se vítání pana presidenta 62 osob na 5. vozích. Školní děti účastny nebyly, jelikož právě tento den byly na výstavě „Soudobé kultury“ v Brně. Přes to však i děti, i ti, kteří nemohli do Třebíče jeti, zkráceni nebyli a velikého našeho presidenta viděli a jásali mu vstříc ve Velkém Meziříčí, které navštívil 17.června. tam přijel od Křižanova, projel Meziříčím k Velké Bíteši, odtud k Brnu. Zájezdu tohoto súčastnily se dospělí v počtu 40 osob a 30 dětí školních na 3.povozích.

Jako letní sídla upraveny byly vládou republiky pro pana presidenta zámky Lány, Židlochovice a Topolčianky na Slovensku. Však úcta a láska ku obětavému a učenému našemu presidentovi neomezila se jen na hranice našeho státu.

 

Representační návštěvy.

16.října 1924 vykonal reprezentační návštěvu v Paříži, odjel i do Bruselu 20.října, do Londýna 25.října. Z tohoto diplomatického zájezdu vrátil se do republiky naší 27.října. V cestě této do ciziny možno říci krátce, že byla triumfální.

13.května 1923 pan president ovdověl. Zemřela mu jeho choť, pí Karla Masaryková – bytost, která žila jen radostem, strastem své rodiny – která byla srdcem i duší upřímnou a oddanou pomocnicí, těšitelkou a rádkyní svého učeného chotě. I jí vděčně národ náš vzpomíná.

O besídkách, divadlech na paměť práce pana presidenta pojednáno bude v dalších řádcích.

 

Osevní statistiky.

Na straně 31 této knihy činí se zmínka o statistice osevní plochy. Uvádíme zde celkový přehled o osevu z roku 1919, psaný Theodorem Pelikánem, řídícím učitelem kamenským.

Dle něho: katastr obce 546,58 ha vlastnili z katastru občané kamenští, cizí a to:

kamenští                                              495,07 ha

z Budišova (i s velkostatkem)     24,17 ha

z Oslavy – Klementic                 18,30 ha¨

z Tasova                                                 7,47 ha

z Vanče                                                   1,57 ha

                        Celkem                        546,58 ha

Z této plochy bylo:

            luk                                 24,90 ha

            zahrad všech                    3,98 ha

            pastvin                           39,93 ha

            lesů                              138,05 ha

            rybníků                0,06 ha

            zastavěná + neplodná     21,69 ha

            orná půda                    317,97 ha

                        celkem             546,58 ha

Z orné půdy oseto bylo v našem katastru plodinami:

            pšenicí                           6,62 ha

            žitem                            77,75 ha

            ječmenem                      6,19 ha

            ovsem                          65,90 ha

            hrachem                         9,08 ha

            čočkou                        10,17 ha

            vikví                              3,27 ha

            směskou na zrno          15,27 ha

            mákem                          1,53 ha

            lnem                              1,23 ha

            bramborami                 36,29 ha

            krmnou řepou              12,91 ha

            jetelí                            44,00 ha

            směs zel.                        2,26 ha

            úhorem leží                  25,90 ha

                        celkem           317,97 ha

 

Počet obyvatel v obci 1919.

Současně jest i v obecním přehledu počet obyvatel za dne 4.června 1919 a to 254 osob v celé obci.

 

Sčítání zemědělských závodů 1930.

Za 10 let na to provedeno nové sčítání, mělo název: Sčítání zemědělských závodů, osevní statistika a soupis hospodářského zvířectva ke dni 27.května 1930. Komisařem pro toto sčítání byl správce školy František Matoušek. Toto sčítání je podrobnější, důkladnější. Závody zemědělské děleny jsou na velikostní skupiny:

I.          skupina            od 0         -      10 arů celkové výměry

II.        skupina            od 10       -      50 arů

III.       skupina            od 50 arů -        1 ha

IV.       skupina            od   1 ha  -         2 ha

V.        skupina            od   2 ha  -         5 ha

VI.       skupina            od   5 ha  -       10 ha

VII.      skupina            od 10 ha  -       20 ha

VIII.    skupina            od 20 ha  -       30 ha

IX.       skupina            od 30 ha  -       50 ha

X.        – XIV  od 50 ha  -  1000 ha a víc

U nás byly závody skupin:

III.       v počtu              4 celková výměra         2,70 ha

IV.       v počtu            13 celková výměra       20,58 ha

V.        v počtu 15 celková výměra       48,13 ha

VI.       v počtu   5 celková výměra       28,37 ha

VII.      v počtu   4 celková výměra       63,54 ha

VIII.    v počtu   2 celková výměra       49,80 ha

IX.       v počtu   8 celková výměra   292,18 ha

počet závodů   51 celková výměra   505,30 ha

a sice ve vlastním katastru bylo z tohoto 476,39 ha, v cizím obhospodařovali naši hospodáři 28,91 ha a to:

Budišově                                 11 hospodářů celk.   700,00 ha

Oslavě–Klementicích     2                                  1,56 ha

Pyšelu                          13                               12,74 ha

Vanči                             4                                 6,99 ha

Tasově                          4                                 0,62 ha

Celkem            24 hospodářů              28,91 ha

(někteří hospodáři mají i ve 2-3 cizích katastrech.) Cizí hospodáři obhospodařují z našeho katastru plochu 44,05 ha.

Do této zemědělskými závody obhospodařené půdy není vpočtena půda závodů nezemědělských tj. majitelů stavebních ploch, zahrádek, luk apod. nezemědělců, dále pastviny a lesy obecní, cesty veřejné, náves, vody-(řeka-potoky), což měří 25,94 ha.

Jest tedy suma katastru:                       476,39 ha

            cizí hospodáři                            44,05 ha

            nezemědělské půdy                    25,94 ha

Katastr obec                           546,38 ha

Oseto bylo našimi hospodáři orné půdy 322,31 ha, luk jest 27,55 ha, zahrad 4,08 ha, pastvin 32,51 ha – celkem 386,45 ha, lesů 111,71 ha, vodní plocha-rybníky 0,05 ha, zastavěná 2,63 ha, neplodná 30,40 ha.

Rozdělení oseté plochy v roce 1930 (ve vlastním i cizím katastru):

pšenice 5,98 ha            čočka   9,75 ha

žito       100,06 ha        vikev    1,70 ha

ječmen 5,78 ha            směs na zrno    0,67 ha

oves     75,39 ha          mák     0,74 ha

hrách    10,13 ha          len        0,12 ha

brambory         44,35 ha          směska zel.      3,12 ha

řepa     6,74 ha            kukuřice zel.     0,22 ha

jetel      46,55 ha          úhory   11,11 ha

Současně s osevnou plochou a zemědělskými závody sčítáno bylo hospodářské zvířectvo a sice opět dle velikosti závodů. I napočteno v celé obci:

            6 hříbat mladších 1 roku

            1 hřebeček do 2 let

            4 klisničky 1-2 leté

            1 valach 1-2 letý

            3 klisny 2-3 leté

            15 klisen plemenných starších

            6 klisen nezapouštěných

            9 valachů                     - celkem 45 koní

            46 jalovic a telat do 1 roku

            3 býci k chovu

            5 býků na žír

42 jalovic         1- víceletých

92 dojných krav

34 dojných a tažných krav

1 kráva na žír

4 voli    - celkem hovězího 227 kusů

koz napočteno 39 kusů

dobytka vepřového mladší ½ roku 91 kusů

16 vepříků nad ½ roku

26 plemenných sviní – bravu celkem 133 kusů

Též udáno:       603 kuřat                     85 kachňat

                                   835 slepic                    6 plem. kachen

                                   345 housat                   8 krocanů (krůt)

                                   49 hus a houserů          2 perličky

            drůbež celkem 1938 kusů.

 

Téhož roku pořízena v naší republice i statistika ovocného stromoví po veliké mrazové pohromě v zimě roku 1929. I napočteno u nás v Kamenné ke dni 20.září 1930:

228      jabloní odumřelých (snad i vykácených)

448      jabloní zdravých

179      jabloní nově vysázených

  37      třešní odumřelých

  24      třešní zdravých

  11      třešní nově vysázených

    4      višně odumřelé

  16      višní zdravých

    7      višní nově vysázených

420      švestek odumřelých

446      švestek zdravých

118      švestek nově vysázených

  81      slív (trnek) odumřelých

  28      slív zdravých

    3      slívy nově vysázeny

vlašské ořechy               8 odumřelých

                                   24 zdravých (ožilo opět a vyhnalo mladé pruty) nově osázeno nic.

  43      rybízů odumřelých

  87      rybízů zdravých

    5      rybízů nově sázených (zde data nepřesná-neudáno vše)

  13      angreštů odumřelých

  15      angreštů zdravých        (podobně)

 

Ke dni 1.prosinci 1930 provedeno též sčítání lidí. Sčítacím komisařem byl správce školy Matoušek František: Napočteno ve 63 obytných domech (číslo 52 dvojčíslo) 140 žen a 135 mužů – celkem 275 lidí.

 

Sbírky peněžité.

Sbírky po obci konány každoročně od roku 1921 a to na „Dětský den“. Vždy v listopadě. Vybrané peníze odvedeny Zemské péči o mládež, která rozdělí výtěžek sbírek tak, že 75% připadá Okresním péčím a 25% Zemské péči. Vybráno bylo:     roku 1921        …        Kč

            roku 1922        …        Kč

            roku 1923        …        Kč

            roku 1924        100      Kč

            roku 1925        110      Kč

            roku 1926          89,50 Kč

            roku 1927          97      Kč

            roku 1928          85      Kč

            roku 1929        126      Kč

            roku 1930        …        Kč

Mimo to vybráno v roce 1927 Českému srdci 95 Kč.

 

Osvětová činnost po převratu. 

Od roku 1918 sehrána v obci divadla: Na statku a chaloupce, Srážka vlaků, o vánocích 1925 dětské: Dědoušek Mech, duben 1928 Poklad (děti) od Christinové, 24.března 1929 Krakonošova medicína (dětské) od Jaroslava Průchy, 1.dubna 1929 Z manželského ráje, od Ferdinanda Olivy, 28.října 1929 Vrah od E.Rady, 20.března 1930 dětské, Pro princeznu Svobodu od J.Toncové-Mettlerové, 26.prosince 1929 divadlo dospělých „Obecní volby, aneb husy to vyhrály“.

Žákovské besídky konány v obci školními dětmi. Nacvičeno ve škole a pozváni vždy rodiče. Od roku 1925 konány každoročně:

svátek matek – květen 1925,

záb.besídka 28.listopadu 1926,

oslava 28.října 28.října 1927,

vánoční a zábavná 6.října 1928

oslava narozenin pana presidenta 6.března 1928

oslava svátku svobody 28.října 1928

záb.besídka 1.listopadu 1928

oslava narozenin pana presidenta 3.března 1929

oslava svátku svobody 28.října 1929

žákovská besídka vánoční 22.prosince 1929

80leté narozeniny pana presidenta 7.března 1930

28.října oslav svátku svobody 28.října 1930

vánoční besídky 21.prosince a 25.prosince 1930

žákovská besídka (osl.narozenin p.pres.) 8.března 1931

svátek matek 24.května 1931

 

Přednášky.

Přednášková činnost popřevratová: Mimo přednášky týkající se 28/10 a nar.pana presidenta republiky TGMasaryka, které měli vždy správcové škol Růžena Hladíková, od 28/10 1927 František Matoušek konány v obci přednášky:

•          v roce 1919 Josef Závodský „Návrat do vlasti“(legie)

•          roku 1930 Josef Hladík (zahradník z Třebíče) O pěstování ovocného stromoví a výběru pro naši půdu.

 

Sylvestrovské zábavy.

Od roku 1922 – 1927 pořádány Stanislavem Prokšem, krejčovským mistrem zdejším zábavné večírky sylvestrovské.

 

Změna názvu obce.

Ministerským výnosem ze dne 7.listopadu 1924 číslo 75000 změněn název obce z Kamené na Kamenná.

 

Vzdělání obyvatelstva.

Vyšší vzdělání mládeže v obci: Z obce naší je mnoho mládeže, která navštěvovala měšťanskou školu ve Velkém Meziříčí a počet jich stále rok od roku roste. Ač má obec naše 4 km na nádraží do Budišova tudíž je návštěva školy měšťanské spojena s obtížemi – je potěšitelným zjevem, že touha po vzdělání překonává i tyto obtíže – zvláště v zimě.

Mimo měšťanskou školu navštěvovali mladíci i hospodářskou školu ve Velkém Meziříčí: Jsou to do roku 1931 tito: Jaroslav Dvořák, Prokeš Josef, Rouš Stanislav, Nováček František 26, Nováček Jindřich 3, Dvořák Alois, Rouš Josef č.1.

Zemědělskou (hospodářskou) střední: Adam Josef 47, Buršík Miroslav.

Zemědělskou vysokou: Votoupal Josef (je dnes profesorem)

Reálku (dnes ref. reálné gymnasium) ve Velkém Meziříčí studovali: Dvořák František, Dvořák Karel 62, Kundela Vojtěch 19.

Gymnasium: Pospíšil Vojtěch, Votoupal František, který je knězem, katechetou v Boskovicích.

I vzdělání dívek počíná se prohlubovati: Vesnu navštěvovala Nováčková Marie, která je od roku 1923 ? učitelkou vaření ve Světlé (Velké Meziříčí).

Ve Světlé studovaly: Roušová Marie 16, Vrbová Milada 2, Nováčková Marie 26, Dvořáková Marie 62.

Do průmyslové školy vyšší chodí roku 1929-1932 Dvořák Josef 62.

 

Stavební ruch po převratě 1918.

Po převratě postavili si nová stavení v obci:

•          Jeřábek Ferdinand       53

•          Hofman Josef               54

•          Kundela Stanislav        55

•          Adam Pavel                 56

•          Kundela František        57

•          Kříž Jan                                   58

•          Nováček Jan               59

•          Prokeš Stanislav                      60

•          Mrňa Richard              61

•          Dvořák František                     62        roku 1927

•          Šuler František             52a      roku 1929

•          Nováček Jindřich                     63        roku 1931

 

Pohyb obyvatelstva.

Narodili se během 1918-1930.

rok       chlapci děvčata            děti

1918    1          1          2

1919    6          6          12

1920    1          1          2

1921    6          1          7

1922    6          3          9

1923    4          3          7

1924    3          2          5

1925    2          3          5

1926    4          1          5

1927    3          2          5

1928    4          2          6

1929    4          0          4

1930    2          3          5

 

Úmrtí od roku 1918-1930.

rok       muži     ženy     lidé

1918    2          6          8

1919    2          2          4

1920    2          1          3

1921    0          2          2

1922    3          2          5

1923    2          2          4

1924    4          3          7

1925    3          0          3

1926    1          2          3

1927    0          2          2

1928    3          2          5

1929    2          1          3

1930    3          4          7

 

Sňatky od roku 1918-1930

1918    1          Roušová Antonie         ze Zhoře Holubí

                        Pospíšil J.        

1919    1          Novotný František       oba z

Kamenné

                        Sapíková Kristýna      

            2          Nováček František      Kamenná

                        Rybníčková Alžběta    

            3          Šuler Josef       Kamenná

                        Kundelová Kateřina †1930     

            4          Mrňa Richard   Kamenná

                        Novotná Ludmila        

1920    1          Machátová Marie        ze Studence

                        Čech   

            2          Křížová Žofie   z Dolních Heřmanic

                        Suchánek        

            3          Marie Šulerová †1923 z Mohelna

                        Malý Jan         

            4          Žáková Marie  do Kamenné

                        Hort Jan z Pozďatína   

            5          Kratochvil Jan  Kamenná

                        Módlová Anežka        

            6          Komárková Marie       Do Budišova

                        Čech   

1921    1          Sapíková Františka      do Brna

                        Vávra Bedřich z Klementic    

            2          Nováčková Karolína 17          do Brna

                        Strich Josef     

1922    1          Šuler František Kamenná

                        Nahodilová ze Starče  

            2          Adam Oldřich  Kamenná

                        Roušová Božena         

            3          Mrňová Marie  do Kamenné

                        Pelikán Antonín z Dolních Heřmanic    

            4          Hortová Marie do Ocmanic

                        Báňa Karel     

            5          Křížová Josefa do Dolních Heřmanic

                        Suchánek Julius           

            6          Kratochvil Stanislav     Kamenná

                        Bednářová Marie        

1923    0                     

                                  

1924    1          Marek Jan       Kamenná

                        Žáková Emílie 

            2          Nováčková Justina       do Roseče

                        Sítař Josef       

1925    1          Nováček Jan    do Kamenné

                        Hortová Božena          

1926    1          Prokšová Marie           do Enkenfurtu (Bezděkov)

                        Borkovec Ladislav      

            2          Prokeš Stanislav          Kamenná

                        Nováčková Růžena     

            3          Zezulová Františka       do Kamenné

                        Doležal Alois z Uhřínova         

1927    1          Vrbová Ludmila           do Pozďatína

                        Dufek Antonín 

            2          Jeřábek Ladislav          Kamenná

                        Nováčková Ludmila    

1928    1          Kundela František        Kamenná

                        Hortová Anežka         

            2          Sapík František            Kamenná

                        Kundelová Hedvika    

            3          Dvořák Jaroslav 25      do Kamenné

                        Hejátková Marie         

            4          Vrbová Marie  do Jasenice

                        Vrána Felix     

1929    1          Zedníčková Kateřina    do Pyšela

                        Chytka Jaroslav          

            2          Kundela Stanislav        Kamenná

                        Bártová Marie 

            3          Kundelová Marie 50    Pozďatín

                        Votava Josef   

            4          Machátová Josefa        Kamenná

                        Valášek Martin z Bílovic         

1930    1          Vařílková Štěpánka     do Jedova

                        Horký Augustin           

            2          Švihálková Anežka      odstěh. do Okrašovic

                        Svoboda Antonín        

            3          Kundela Vojtěch 19     do Olomouce

                        Oklešková Aurelie      

            4          Kundelová Marie         do Kamenné

                        Vošmera Ant. z Pozďatína      

 

Přistěhování, odstěhování po roce 1918-1930.

Kromě těchto údajů jevil se pohyb obyvatelstva naší obce přistěhováním a odstěhováním rodin takto:

1          Pelikán Theodor, správce školy, v Kamenné od 1902-1924. Odstěhoval se do Náramče, pak do Uherského Hradiště.

2          Dobrovolný Vojtěch, domkář, přistěhoval se v roce 1924 z Kojatína.

3          Vebrová – Hladíková Růžena zatímní správce školy (ze Sedlece) 1924-1927 odstěhovala se do Svatoslavi.

4          Vondráček František kočí u Buršíka Eduarda v Kamenné od 1925-1929. Odstěhoval se neznámo kam.

5          Hlavinka J., hostinský a kupec bydlel v Kamenné od 1927-1928. Odstěhoval se do Velkého Meziříčí.

6          Mrhálek Karel, hostinský, přistěhoval se z Drahlova roku 1928

7          Novotný R., hostinský, odstěhoval se z Kamenné roku 1927. Bydlel tu po 11 let.

 

Pamětihodné stavby.

Pamětihodné stavby u nás jsou staré dřevěné stodoly. Odhadují se na stáří 250-300 let. Jsou dosud u domů:

•          číslo 20 (Žáková Marie) v roce 1917 spadla vazba na ní, takže dnes je pouze z ní troska.

•          číslo 17 (Nováček Karel) je celá.

•          číslo 18 (Prokeš Josef) též celá.

 

Památné lípy.

•          U čísla 36 (Bárta) stojí 2 lípy jejichž stáří odhaduje se na 120-150 let. (dopsáno: skáceny 1934).

•          U čísla 26 v zahradě zvané „Podsedek“ stojí 1 lípa stará asi 250 let.

 

Sňatky z jiných farností.

1929    Dobrovolný Vojtěch    z Kamenné

                                                           z Kojatína

oddáni v Pyšele (po druhé)

1930    Prokeš Josef               

Horková Karolína

oddáni v Rudíkově

1931 a)            Juříček Bedřich            z Borovníka

                        Nováčková Anna 17

               b)      Večeřa Josef                ze Studnic

                        Prokšová Albína 18

               c)      Lysák Stanislav            z Hostákova

                        Roušová Marie 16

               d)      Šuler Josef 49              podruhé

                        Kundelová M. 55        z Kamenné

               e)      Bárta Cyril                   z Kamenné

                        Štrosová Anežka         z Pyšela

               f)       Rouš Stanislav

                        Robotková Božena      z Tasova

               g)      Vrba Bohumil

                        Dufková Marie z Rohů v 1929

 

Narození v roce 1931.

Sapík Miroslav            †

Dobrovolný Josef                    †

Prokšová Albína Růžena          31.3.1931

Procházka Stanislav     30.4.1931

Dvořáková Jindřiška    31.5.1931

Mrňová Věruška                     18.6.1931

Kundelová Božena       20.7.1931

Prokeš Josef    †          20.7.1931

Pavlát Antonín             14.11.1931

Sapík Josef      †          17.12.1931

 

Odběr časopisů v obci.

V roce 1930 odebírány v obci tyto časopisy:

•          2 Zájmy zaměstnanců

•          2 Den

•          2 Stráž

•          5 Deník

•          1 Nový lid

•          1 Hospodyňské listy

•          1 Selské hlasy

•          1 Venkovan

•          5 Svoboda

•          2 Hvězdy paní a dívek

 

Kroj, zvyky.

Muži i ženy šatí se v době přítomné moderně. Horácký kroj u nás už dávno vymizel. Sem tam mají jako památku starých časů malovanou truhlu s květy, ptáčky a jablíčky, ale ne ve světnici, nýbrž mezi haraburdím na půdě. Některá babička dotrhává starý ovčí „kožuch“ a starou fabrickou teplou plínu. Některá děvčata a ženy nosí vlasy zastřižené „mikado“. Při slavnostech zapestří se děvčata občas národním krojem slováckým, který však nebývá vždy slohově čistý.

Ze zvyků během roku: kromě obvyklých blahopřání vánočních, novoročních a velikonočních zajímavé jsou ostatky, řehtání o velikonocích.

Konec masopustu oslavuje se 3 dni. Vrcholí v úterý před popeleční středou „maškarami“. Muži a chasa, pitvorně přistrojeni procházejí za zvuků harmoniky dům od domu po celé obci, provádějí různé kejkle a šprýmy (někdy i dost mravně pochybné) a vybírají peníze, vajíčka, obilí atd.. Některé maškary jsou u nás typické. Tak „réčák“ tj. maškara ozbrojená rýčem (lopatou), jímž šermuje, prohání mládež obojího pohlaví a „bácá“ do vody, jíž z jara bývá už vlivem jarního sluníčka někdy dost. Jiná figura je „hrachovináč“. Muž, obalený celý slaměnými povřísly, za něž jsou nastrkány kusy hrachoviny. Sotva se pán valí a náramě se při tom zpotí a unaví, zvlášť chce li i nějaký ten žert, jako válet se dívkám a ženám pod nohama, provésti. Jiné figury: četník, agent, bába s dědkem a dítětem v náručí, kominík, který „vymetá“ kurníky komíny (maso) a kamna, tj. vyhodí „drapákem“ z kamen saze na podlahu v kuchyni k veliké „radosti“ hospodyněk. Při tom nosívají různé sladké kořalky a nabízejí v domech, po případě též tančí kolečko s hospodyní.

Po skončeném průvodě maškar pokračuje se v tanci v hospodě až do půlnoci. Peníze vybrané se buď rozdělí nebo propijí účastníky maškarády. Největší radost z maškar mají děti, kteří se ten den nemohou věnovati školní ani domácí práci.

O velikonocích, kdy s ostatními velkými zvony s věží kostelů „odletí“ i náš malý „klinkáček“ na dalekou pouť do Říma, zastupují ho děti  od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty svými hrkači, řehtačkami a zpěvem (a klapači). Sejdou se u naší starobylé zvoničky, seřadí a 3x denně, ráno, v poledne a večer, na Velký pátek též o třetí hodině odpoledne, řehtají, hrkají, klapají. Pak se několikráte zastaví a zpívají sborem:

My klekání (poledne) zvoníme

tím památku činíme

že Kristus Pán za nás umřel

a pro nás na kříži pněl.

On smrt hořkou podstoupil,

by nás hříšné vykoupil

a naše nepravosti

ráčil na se vzíti.

Protož, milý křesťane

modli se Anděl Páně

aby nás Bůh vždy zachoval,

skrz přímluvu Marie.

 

Na „mrskut“ a „Smrtolku“ chodí jen děti chudší.

Zábav tanečních bývá celkem málo. Příležitostné: svatby, pouti (tasovská), posvícení, rekrutské zábavy, výlety jsou podněty k tancovačkám. Výletní místo bývá „Roušův kopec“ u silnice k Tasovu. 1.máj a 6.červenec, národní svátky se nevžívají, ježto spadají do doby nejpilnějších polních prací. 28.říjen a jeho oslavy se vžívají, zmínka byla o tom na předcházejících stránkách.

Starodávné zvyky o svatbách mizejí s mladou generací. Pěkné bývalo zvaní mládenců hostí na svatbu, proslovy ženicha za nevěstu, aby byla vpuštěna do domu, žertovné proslovy mládenců a družiček, přípitky družby, sbírání na kolébku, na kuchařky, na muzikanty. Dnes dosud zatahují brány, zastavuje se kočí v kopci a vybírá na bič. Čepení nevěsty před odchodem snoubenců na spaní mizí.

Svatební den vypadá asi takto: Ženich dostává od rodičů ráno požehnání a odjíždí pak k nevěstě se svatebčany, kde dostávají snoubenci požehnání od rodičů nevěstiných. Pak následuje odjezd do kostela ke sňatku. Přepis notářský pravidelně už proveden bývá před svatbou. Po skončených obřadech kostelních odjíždí se do hospody, kde se tancuje až do svatební hostiny. Po svatební hostině opět se tančí až do rána.

Při svatbách podává se několikráte jídlo:

•          Ráno, při příchodu hostí snídaně: káva (čaj) s koláči, po příjezdu z kostela, (též u nevěsty na uvítanou při příjezdu ženicha) svačina: jaterničky s chlebem, káva, pivo, kořalka.

•          Svatební hostina bývá různě hojná dle finanční schopnosti nevěsty. Bývá: polévka hovězí s nudlemi nebo játrovými knedlíčky, hovězí maso vařené s omáčkou různě připravenou (rajskou), pečeně vepřová, zelí a chléb nebo bramborový salát, řízky vepřové (telecí) s kompotem z dýně zavařené, třešní, švestek sušených nebo zavařených, okurkami.

•          Na konec černá káva s koláči, bábovkou, cukrovím drobným a dorty.

•          K pití pivo, víno, rum, kořalka, likéry a podobně.

Po dobu hostiny házívají hosté na sebe cukrlaty. Někde bývá zvykem podávati nevěstě vepřovou pečínku s opentleným ocáskem.

Pravidelně usazují novomanžele do kouta stolů a musí jídati z jednoho společného talíře. Při tom neskrblí se různými žerty a vtipy. Po hostině následují přípitky hostí a vybírává se na kolíbku – často i na dobročinný účel.

Svatební hostina bývá ke 4-5 hodině odpolední. Po té následuje odchod k tanci načež následuje ještě k půlnoci večeře, sestávající buď jen z čaje (kávy), koláčů, či též masitá. Je-li všeho dostatek, podává se jídlo ještě kol 9.hodiny večerní. Od „oběda“ dostávají hosté dary jídla domů.

Za pozvání na svatbu odvděčují se svatebčané novomanželům dary sestávající vedle mléka, másla, vajec, dortů, hlavně nádobím kuchyňským jako talíři, talířky, příbory, soupravami kávovými, čajovými, sklenicemi, hmoždíři, strojky na maso, též obrazy, zrcadly atd. Že celá svatba vzbudila rozruch i v celé obci, netřeba ani podotýkati.

 

Z jídel, obvyklých za našich časů na venkově.

Jídla naše nejsou tak rafinovaně připravována k vydráždění chuti jako jídla bohatců nebo ve městech. Venkovský člověk, spjatý celoročně s boží přírodou hrubou, namáhavou prací, vyhladoví řádně a chutná mu pak výtečně jak doma u stolu, tak na mezi při práci polní. Převládá u nás strava rostlinná nad masitou.

Ráno pravidelně bývá káva bílá s kusem režného chleba – nebo vdolky z výražky žitné či horší pšeničné. Není li mléko, stačí i polévka zasmažená. Dříve bývaly polívky kyselky či zelovky (víc v zimě).

Na svačinu stačil chléb suchý, či s máslem, sýrem, tvarohem.

Oběd sestává z polévek nejrůznějších: bramborová, jíšková, zalívánka, rýžová, nudlová, s kapánkem a jiné. Pak následují šišky krájené, pečené, škubánky, nudle, vdolky, kaše ječná, krupičná, rýžová, prosná, moučná, praženky, pekáče, šišky švestkové, „štrůdl“= závin makový, jablečný, tvarohový, též maso z králíků domácích, kuřat, slepic, ve svátky i husí, kachní, hovězí, v zimě vepřové. Ze zelenin špenát, fazole (v omáčkách), hrách, čočka bílá, salát, kél, kedlubny, hlávka (v zimě zelí) zpestřují jídelní lístek.

K večeři brambory maštěné i nemaštěné, mléko kyselé i sladké, ohřáté zbytky od oběda, též káva, čaj docela dobře chutnají.

Za dřívějších časů pochutnávali si lidé na řepných pekáčích, peciválcích, modracích pekáčích, praskokrcích – jsou to jídla sestávající z bramborů vařených mouky, krupice, ječné kaše, v nejrůznějších obměnách a složeních.

 

Ceny potravin a plodin v létech 1929-30-31.

Pšenice                        145-155          Kč/q

Žito                  80-120-150

Ječmen            95-120-130

Oves                80-120

Kukuřice                     100-110

Čočka             180-300

Hrách              210-280

Brambory                    12-35-42

Jetele (semena)            700-1800-2400

Jetel (seno)      35-45-60

Sláma              28-35

Mák                420-470-480

Máslo              10-12-16-26   Kč/kg

Tvaroh             3-4-5

1litr mléka                    1-1,20-1,80

1 vejce slepičí  0,40-0,55

1 husa (hladná) 25-45

1 husa krmená  10                    Kč/kg

1 kachna                      13-18-20

1 kohout                      13-16

1 slepice                      13-20

1 pár kuřat                   12-20

1 holub            5-6-8

1 pár holoubat  8-12

1 kg masa hovězího      10-12-16

1 kg masa vepřového   12-14-16

1 kg masa skopového  8-12

1 kg sádla                                15-20-22

1 kg živé váhy selat      5-6-12

1 kg živé váhy vepřového 6-7-9

1 kg mrtvé váhy vepřového 9-11

1 kg jablíček                1-2-3

1 kg hrušek                  1-2

1 kg okurek                 0,50-1

1 litr smetany               7-8

1 kůň                           600-1000-2000 průměr 1600

1 kůň těžšího rázu                    2500-4000        průměr 3000

1 koza                         150-80

1 kráva                                    1600-1000-2200

1 tele pod krávou (dle váhy) 560-600

1 králík domácí                        15-25

1 zajíc polní                 25-35

1 kg cukru                               6-6,40

1 kg kávy zelené zrnkové         24-30

1 kg pražené kávy                   28-36

1 kg žitné kávy             3,60-3,80

1 kg mýdlo obyčejné    7-9

1 kg soli kuchyňské      2

1 kg soli červené dobytčí         1

1 kg mouky 00 bílé pšeničné 3-3,30

1 kg mouky výražky     2,60

1 kg mouky chlebové   2,10

1 kg mouky krmné       1,10

1 kg otrub                               0,80-1,10

1 kg rýže                                 3,30-3

1 kg prosa, krupice      3

1 litr petroleje              2

1 cilindr na lampu                     1-1,30-1,50

1 dkg šafránu               18-20

1 kg muškátového květu          110

1 kg hřebíčku, pepře    90-95

1 kg skořice                 …

1 kg cibule                   2-1,8

1 kg hrozinek               19-20

1 kg oříšků lískových   22-24

1 kg mandlí                  24-28

1 kg zázvoru                40-44

1 kg cikorky                7,20-7,60

1 kg sody                                1,25-1,40

1 kg kalafuny               7-8

1 kg hřebíků                10,50-12

1 sešit                          0,40

1 péro                         0,10-0,20

1 tužka                        0,20-0,40

1 guma                        0,40-2

1 list kres.                                0,20

1 deník                        1-2-3

1 kg chleba žitného      1,70

1 rohlík                                    0,20-0,25

za pečení 1.bochníku    1,50

1 litr piva                                 1,60-2,50

1 litr vína                                 10-12-14

1 litr kořalky                10

1 litr lihu                                  40-42

1 litr rumu                                12-16

1 baterie do svítilny      2,60-3,50

1 žárovka                                7-8

1 kW hodina svítící      3,30

1 kW hodina pohonná  2

1 den nádenické práce 10-12

1 den práce s potahem 60-80-100

1 den zednické práce   25-40

1 m3 dřeva měkkého   48-60-65

1 m3 dřeva tvrdého      75-80-110

1 m3 desek (prken)     250-300

1 m3 kulatiny               180-200

1 m plátna                    3,50-5-7-12-17

1 m zefíru-košilových pláten     10-22

1 m cajku                                            18-20-25

1 m štofu                                             40-60-80-100

1 botky dětské (Baťa)             19-25-49

1 botky dámské                                  25-39-49-69

1 botky pánské                                   35-49-69-99

1 stromek do zahrady              8-17-20

1 q uhlí černého kamenného     27-32

1 q uhlí hnědého                                  17-25

1 q cementu                             40-45

1 q       vápna páleného                        17-32

1000 cihel                                           330-300

1000 křidlic pálených               580-620

1000 křidlic cementových        650-670

1 kolo – velociped                   590-1000

1 motorka 2 kolová                 7-12000 Kč

1 motorka s přívěsným vozíkem           15-18000

1 auto dle velikosti                   25-30-80000

 

Hospodáři na domech kamenských v roce 1929

Číslo   1                       Rouš Josef

Číslo   2                       Vrba Antonín

Číslo   3                       Nováček Jindřich

Číslo   4                       Hort Josef

Číslo   5                       Pelikán Antonín

Číslo   6                       Kříž Josef

Číslo   7                       Mrňa František

Číslo   8                       Vařílek Jiljí

Číslo   9                       Polehlová Anežka

Číslo 10                       Vrba Bohumil

Číslo 11                       Dobrovolný Vojtěch

Číslo 12                       Zedníček Jindřich

Číslo 13                       Nováček František

Číslo 14                       Komárek Josef

Číslo 15 16      Rouš Jan

Číslo 17                       Nováček Karel

Číslo 18                       Prokeš František

Číslo 19                       Kundela Vojtěch

Číslo 20                       Žáková Marie

Číslo 21 24      Buršík Eduard

Číslo 22                       Sapík František

Číslo 23                       Votoupal František

Číslo 25                       Dvořák Jaroslav

Číslo 26                       Nováček František

Číslo 27                       Novotný František

Číslo 28                       Široký Jan

Číslo 29                       Halačka Josef

Číslo 30                       Novotný František (trafika)

Číslo 31                       Kratochvíl Jan

Číslo 32                       Mrhálek Karel

Číslo 33           obecní domek, bydlí v něm Vařílek František

Číslo 34                       Doležal Alois

Číslo 35                       Nováček František

Číslo 36                       Bárta Cyril

Číslo 37                       Marek Jan

Číslo 38                       Hort Jan

Číslo 39                       Šoukalová Karolína

Číslo 40                       Kratochvíl Stanislav

Číslo 41                       Procházka František

Číslo 42                       Ráček František

Číslo 43                       Krejčí Methoděj

Číslo 44                       Musil Antonín

Číslo 45           škola tč.správce školy Matoušek František

Číslo 46                       Jeřábek Ladislav

Číslo 47                       Adam Oldřich

Číslo 48                       Kundela Emil

Číslo 49                       Šuler Josef

Číslo 50                       Kundela František

Číslo 51                       Machát Josef

Číslo 52                       Šuler Ferdinand

Číslo 52a                     Šuler František

Číslo 53                       Jeřábek Ferdinand

Číslo 54                       Hofman Josef

Číslo 55                       Kundela Stanislav

Číslo 56                       Adam Pavel

Číslo 57                       Kundela František

Číslo 58                       Kříž Jan

Číslo 59                       Nováček Jan

Číslo 60                       Prokeš Stanislav

Číslo 61                       Mrňa Richard

Číslo 62                       Dvořák František

 

Během posledních 2.let 1930/31 nastaly na domech tyto změny:

Číslo 15 16      převzal roku 1931 Rouš Stanislav

Číslo 18                       převzal roku 1931 Prokeš Josef

Číslo 19                       převzal roku 1930 Vošmera Josef

Číslo 51                       převzal roku 1930 Valášek Martin

 

 Žactvo obecné školy v Kamenné ve školním roce 1930/31. foto Zvěřina Tasov.

Jména dětí od leva na pravo:

I.řada   Široká Anežka, Zedníčková Marie, Kříž František, Nováček Zdeněk, Šoukal Augustin, Šuler Josef, Halačka Vladimír, Šuler Karel, Kratochvil František, Adam Pavel, Šoukalová Marie, Musilová Olga.

II.řada  Novotná Marie, Nováčková Jiřina, Musilová Otilie.

III.řada            Halačková Justina, Široká Marie, Musilová Libuše, Dobrovolná Božena, Hortová Marie, Matoušek Jaroslav (z učitelem Františkem Matouškem), Matoušková Milada, Votoupalová Marie, Dobrovolná Helena, Kratochvilová Anežka, Malá Marie.

IV.řada            Kundela Ladislav, Dokulil František, Mrňa František, Kundela František, Mrhálek Vilém, Kříž Miroslav, Kratochvil Stanislav, Vrba Ladislav, Kříž Josef.

V.řada Nováček Miroslav, Žák Václav.

 

Jiné změny (pohybu) obyvatelstva.

8          Bradáč František kočí – deputátník u Eduarda Buršíka 1929-30, odstěhoval se po 1.roce

9          Procházka František, obchodník s vejci, máslem, zeleninou přistěhoval se (zakoupil se) do čísla 41 roku 1929.

10        Pelikán Antonín, domkář, odstěhoval se z Kamenné do Okrašovic jako šafář v roce 1930.

11        Pavlát Antonín, kočí – deputátník u Eduarda Buršíka – přistěhoval se roku 1930. odstěhoval se roku 1936.

12        Matoušek František, správce školy (z Tasova) bydlel v Kamenné 1927-1931.

13        Čaloud Jaroslav, správce školy (z Rokytnice) přistěhoval se do Kamenné 1931.

 

Elektrisace v obci.

V lednu 1931 počalo se po delším jednání s elektrisací v naší obci. 7.ledna počato s výstavbou sloupů a do 14.února byla síť zavedena. Vedena byla od Oslavy. Tím připojena jest obec k síti Západomoravské elektrárny (ZME). Svítiti se počalo hned 15.února 1931. Finanční náklady na elektrisaci obce jsou následující: Výpůjčka obecní činí 133 600 Kč na 5½ % u kontribučního fondu v Pyšele. Obec stala se podílníkem ZME, má akcií za 9 000 Kč. Dílčí dlužní úpisy činí 30 000 Kč.

Světlo a pohon elektrický zaveden do 31 domů (skoro 50% domů). Na návsi svítí se 8.světly. Zavedení 1.světla do domu čítá se kol 100 Kč. Elektrických motorů jest v roce 1931 15 kusů – mimo elektrické motory jsou v obci tč. 6 benzinových motorů. Mlátiček velkých, čističek, jest v obci 4.

 

Obecní rozpočty v letech 1925-31.

Rok 1925:       rozpočet 11 461 Kč    úhrada 2 490 Kč

                        schodek 8 971 Kč       přirážka 545 %

Rok 1926:       spotřeba 13 060 Kč    úhrada 6 427 Kč

                        schodek 6 633 Kč       přirážka 400 %

Rok 1927: spotřeba 12 781 Kč           úhrada 4 789 Kč

                        schodek 7 992 Kč       přirážka 500 %

Rok 1928        spotřeba 9 323 Kč      úhrada 4 708 Kč

                        schodek 4 615 Kč       přirážka 200 %

Rok 1929        spotřeba 11 434 Kč    úhrada 6 426 Kč

                        schodek 5 008 Kč       přirážka 200 %

Rok 1930        spotřeba 11 530 Kč    úhrada 6 426 Kč

                        Schodek 5 104 Kč      přirážka 200 %

Rok 1931        spotřeba 19 893 Kč    úhrada 6 406 Kč

                        Schodek 5 104 Kč      přirážka 350 %

Daň přímá obecní činila v letech:

rok       Kč       rok       Kč

1922    1650,15           1927    1645,95

1923    1650,15           1928    2532,00

1924    1650,15           1929    2548,05

1925    1668,68           1930    2595,80

1926    1679,39           1931    2648,35

 

Některá „přezviska“ domů:

Jako v jiných obcích i u nás dostaly některé domy názvy po svých dávných majitelích, byť na nich už zas jiné rody hospodařily. Tak jmenuje se:

dům číslo 3 místo u Nováčků „u Lysých“ (u Leséch)

dům číslo 13 místo Nováček „u Vlčků“

dům číslo 16 místo u Roušů „u Vítků“

dům číslo 17 Nováčka Karla jmenuje se „u Sobolů“

číslo 25 Dvořák Jaroslav „u Vojtů“

číslo 26 Nováček František „u Venclů“

číslo 27 Novotný František „u kamnářů“ protože předchůdcové nynějšího majitele byli kamnáři.

 

Řeč obyvatelů naší obce.

Ačkoliv zeměpisně naše obec leží v kraji českomoravské pahorkatiny a obyvatelé čítáni jsou ke kmeni Horáků, mluví jako obyvatelé četných vesnic od Valašského Meziříčí směrem jižním a jihovýchodním podřečím hanáckým. Zde na ukázku stůjž „malý“ článeček řečí (dialektem) naší obce:

Naša vubec (vobec) leži v maly dolince po levy straně silnice, kerá vede z Tasova do Budišova. Leži tak na pul ceste do zminěnéch vůbci. Do Budišova sme přefařeni, tam chodime véskat a plakat. Ináč do kostela chodijó vic do Pešela. Je to bliš, ale tak pul hodine. Do Budišova je dobry tři štvrti hodine – skoro hodina. Dež sceme jit na dráho, mosime do Budišova nebo do Stodenca. Z Budišova je to draši, to se vi! A dneska je každé grécar dobré, det je hospodářská krisa, nařikaji tak všeci lidi. Přesto ale dělaji vo pótě nákladny hostine a vo tancovačkách propijó a prokóřijó haldo peněz. (No, to belo jen tak namátkó!).

Toš, teda, abech nezapoměl svy řeči: Do Budišova je ale cesta schodňéši, je tam silnica. Do Stodenca se mosi pořád steškama a vozovó cestó. Moc nám muhl pomoct ótobus z Tasova do Třebiče. S počátko jezdil přimo přes Kamenó. Ale v zimě mo to tade nešlo. Bele vesoky závije a moc často ho moseli naši sedláci vetahovat konima. A co se mo navehaďovali ceste. Ale nic to platny nebelo. Vevolil si trocho delši, ale pré schudňéši cesto přes Vaneč a Pešel. Deš sceme do Třebiče ótobusem dojdeme do Budišova k Réduvni, počkáme o Slabovéch, a dež jede, kévneme rokó, abe zastavil a sedneme se. No a jedem jako páni přes Nárameč, roztahanó Trnavo podli Pocócova do Třebiče.

 

Živelní pohromy.

Léto 1908 bylo veliké sucho a nedostatek vody v celé obci.

Roku 1911 byla malá úroda obilí následkem ohromné, nikdy dosud nevídané záplavy myší. Byla učiněna všechna možná opatření, ale vše bylo málo platné – až podzimní deště a zima odstranily tuto zhoubu.

Roku 1914 byly v zimě kruté mrazy takže země zamrzla do hloubky 1 metr.

1921 veliké sucho, nedostatek píce.

1922 podobně jako v minulém roce byla neúroda v důsledku velikého sucha. Nebýt úrody bramborů, mohla být situace zlá.

1928-29 byla nejkrutější zima, jaké kdy pamětníci pamatují. Mrazy dostoupily u nás až 35-36 oC. Odjinud hlášeny ovšem ještě vyšší (až 42 oC). Zmrzlo mnoho zvěře, ptactva mnoho stromů (viz dřívější řádky na straně 45). Závěje byly 2-3 metrové.

Roku 1929 a 1930 velké sucho a nedostatek vody všude. Podobně jako důsledek sucha i letos nedostatek píce.

1930 veliká spousta myší, které zničily úrodu a setbu podzimní skoro na polovic.

1931 dlouhotrvající sucho. Žita z jara dlouho ležícím sněhem vyhynula buď zcela, takže se zaorávala, nebo prořídla tak, že sotva zůstala na polovic. Na jařiny vůbec nezapršelo, sotva povyrostly, vymetaly za sucha. Sklizeň pak dle tohoto vypadala. Řídko panáků, pořídku mandelů, slabá sena a jetele, žádné nebo slabé otavy. V důsledku nedostatku nucený odprodej dobytka, špatné ceny, všude nedostatek peněz.

 

Změna názvu obce.

Kamenná jmenovala se až do roku 1924 Kamené – výnosem Ministerstva vnitra ze dne 17.listopadu 1924 číslo 75000 změněn název na „Kamenná“.

 

Rozloučení prvého kronikáře.

Milí spoluobčané!

Nic není ideálně dokonalého, ani tato kronika, kterou jsem od roku 1929 až do roku 1931 psal. Snažil jsem se dle svého nejlepšího svědomí napsati kus života minulého, jakož zaznamenati i události současné. Odcházím z obce Kamenné na nové působiště a proto vzdávám se funkce kronikáře a odevzdávám knihu.

Přeji při svém odchodu do Pocoucova obci a občanům mnoho štěstí a vše nejlepší.

Nechť zkvétá obec Vaše ve vašich synech a dcerách, by v budoucnu vzorem stala se pokroku a osvěty. Život jednotlivce jest krátký. Život obce pokračuje však od pokolení do pokolení. A vaše obec je stará – hodně stará. Snad 700 – 800 let a víc. Kolik to generací pracovalo tu, lopotilo se na polích a lukách, v lesích pro vrchnosti dobré i zlé. A těch zlých, necitelných, bylo jistě víc. Hrbili se ti vaši předkové před nimi, poníženě mačkajíce své pokrývky hlav v rukou a pronášeli přeuctivé pozdravy. A neutíkali ze svých rodných lánů a kousíčků polí. Měli rádi svůj kraj, třebas kamenitý a méněúrodný. Kolik to bouří přes hlavy jejich se sneslo – kolik utajili v sobě bolestí a strastí.

Dnes jistě mnohem volněji se všem nám dýchá. Proto milujte svou rodnou vesničku, bděte nad ní, ať „nepřítel člověk“ nenasije špatného semene-koukole nesváru a záští do Vašich srdcí.

Přeneste mysli své a srdce svá přes rozdíly náboženské a politické ke společné, radostné práci pro obec, ať zkvétá a mohutní!

Vzpomenete-li někdy svého prvého kronikáře, věnujte mu aspoň milou vzpomínku.

Přišel mezi vás mladý, plný nadějí a dobré vůle. Své srdce nesl Vám vstříc a lásku k vašim dětem. „Přišel mezi své a oni ho nepoznali“ praví Písmo. A tak děje se nám mnohým a díti se bude, co svět světem státi bude.

            Zdar a štěstí Vás provázej na cestách života Vašeho.

V Kamenné 4.září 1931.

Matoušek František

 

Dosavadní učitel a správce školy František Matoušek byl na vlastní žádost přeložen do Pocoucova u Třebíče a odstěhoval se posledního srpna 1931.

Na jeho místo jsem byl ustanoven já, Jaroslav Čaloud, definitivní učitel rodem z Rokytnice nad Rokytnou.

Po převzetí správy školy byl jsem obecním zastupitelstvem pověřen vedením obecní kroniky.

 

Obecní volby.

Dne 27.září 1931 konaly se volby obecního zastupitelstva. Kandidátní listiny podány dvě:

1)         Kandidátní listina Ćeskoslovenské strany lidové.

2)         Kandidátní listina republikánské strany zemědělců, malorolníků a Domoviny.

Ve volebních seznamech bylo zapsáno 175 voličů. K volbě se dostavilo 160 občanů. Lidová strana dostala 85 hlasů, 6 zástupců. Republikánská strana dostala 75 hlasů a také 6 zástupců.

Zvoleni byli:      Z Čs.strany lidové:

1)         Nováček Karel, rolník č.17

2)         Kundela Vojtěch, kameník č.19

3)         Buršík Eduard, statkář č.21

4)         Kundela František ml., kameník č.50

5)         Žák Jakub, rolnický syn č.20

6)         Komárek Josef, rolník č.14

Ze strany republikánské:

1)         Rouš Josef, rolník č.1

2)         Halačka Josef, malorolník č.29

3)         Dvořák František, výměnkář č.62

4)         Rouš Stanislav, rolník č.16

5)         Mrňa Richard, malorolník č.61

6)         Dvořák Jaroslav, rolník č.25

 

Volba starosty.

Dne 8.října 1931 konala se volba starosty. Ježto oba kandidáti (za čs.lid.stranu Nováček Karel č.17, za rep.stranu Rouš Josef č.1) dostali každý 6 hlasů, rozhodlo se losem a zvolen byl Rouš Josef, rolník č.1.

 

Pohyb obyvatelstva roku 1931.

Narození          viz strana 54.

Úmrtí: Kříž Miroslav, Prokeš Josef, Sapík Miroslav, Sapík Josef, Dobrovolný Josef, Kratochvílová Marie.

Sňatky:

Nováčková Marie        Vicenice

Menšík Adolf  

Šuler Leopold  Kamenná

Vařílková Marie          

Dvořáková Marie        Vídeň

Macek Jan      

Roušová Kristina         Hartvikovice

Sedlák Viktor 

Bárta Cyril       Kamenná

Strossová Anežka       

Šuler Josef       Kamenná

Kundelová Marie        

 

Odešli z Kamenné: Během roku 1931 odstěhovali se ze obce:

Matoušek František, správce školy.

Vyhnálková Františka, služebná u pana Buršíka, narozena roku 1850, sloužila u pana Buršíka plných 60 roků – vzácný případ-.

Vyhnálková Ludmila, dcera výšejmenované sloužila u téhož hospodáře pana Buršíka 30 let.

Vyhnálek Oldřich, čeledín u pana Buršíka sloužil 6 let.

Vašková Marie služebná u pana Rouše.

Vašková Hedvika služebná u pana Prokše.

Musilová Anna služebná u pana Rouše č.16.

Přišli do obce:

Dufková Filipa k panu Nováčkovi č.26

Dvořáková Marie k panu Roušovi č.1

Strossová Anna k panu Adamovi

 

Přehled roku 1931

Rok 1931 byl velmi suchý a proto úroda byla velmi malá. Jen bramborů bylo dostatek. Hospodáři s obavou hleděli vstříc dlouhé zimě. Následkem malých zásob krmiva odprodávalo se mnoho dobytka a proto jeho cena byla velmi nízká. Nízké ceny, málo peněz, málo zaměstnaného dělnictva, nezaměstnanost.

Hospodářská krise se přiostřuje, nezaměstnaných dělníků přibývá.

 

Rok 1932

 

Pohyb obyvatelstva v roce 1932:

Narození:

Prokeš Miroslav                      č.18

Čaloudová Jitka                       č.45

Komárková Jaroslava č.14

Roušová Božena                      č.16

Šulerová Františka       č.52

Zemřelí:

Kratochvílová Marie    č.40

Svatby:

Šoukal Gothard                       č.39

Hortová Františka                    č.  4

 

Počasí / úroda.

Počasí v letošním roce bylo velmi pěkné. Jaro normální, léto teplé i podzim pěkný. Následkem toho i úroda byla velmi pěkná. Hospodáři doplnili zásoby vyčerpané po loňském roce.

 

Hasičský sbor.

Hasičský sbor dosud zde neexistuje, ale chystá se jeho založení. Letošního roku na návrh správce školy darovali občané na šest roků ve prospěch budoucího hasičského sboru peníze, které měli dostati jako majitelé polností za pronájem honitby. Nájemné z honitby činí … Kč. Všichni občané spontaně obnos darovali až na dva sousedy. Ani dobrá a užitečná věc nenajde vždy plného porozumění.

 

Zábavy.

Jako každoročně i letos mládež pořádala své taneční zábavy, zástěrkovou, rekrutskou a podobně.

 

Oslavy.

Letošního roku oslavila zdejší obec vzácné jubileum – 50 let zdejší školy, jež byla postavena roku 1882 nákladem … Slavnost uspořádána dne 19.června 1932. Před vyzdobenou školou sešli se obyvatelé celé vesnice i hostí z okolí. Byli vítáni básní P.Augustina Kratochvíla faráře v Budišově, zdejšího učitele náboženství, jež napsal ke zdejší slavnosti. Báseň přednesla Jiřina Nováčková žákyně 3.oddělení zdejší školy.

 

Vzhůru dnešní krásná vzpomínko!

Pozvedni nás milá památko!

Vznešený dne, kdy škola naše drahá,

dočkává se Abraháma.

 

Co tu přešlo chvil, dnů a roků,

než to přišlo k dnešku.

Co z ní vyšlo žáků, žákyň,

dnes již dědů, otců, vnuků.

 

Co se zatím odehrálo, v naší drahé vísce,

radostného, bolestného?

Všechno pryč! Dnes stojíme a je nás více,

před neznámou, ale jistou novou padesátkou.

 

Vzpomínáme, děkujeme,

že nám předci postavili

školu naši, nám tak milou.

 

To jest našich předků odkaz,

pro nás zní jak přísný rozkaz.

Buď Vám milá, nad vše jiné,

škola vaše zde v Kamenné!

 

Vítáme Vás vzácní hosté,

z blízka, ale také z dálky!

Vzpomínka kéž blaží Vás,

že jste přišli mezi nás!

Že jste našli srdce vděčné,

avšak žádné kamenné!

 

Po té promluvil správce školy na théma „Naše škola“. Po zaznění státní hymny vyšel alegorický průvod uspořádaný dětmi za zvuků hudby na zahradu pana Buršíka. Tam uspořádány dětské radovánky. Potom zábava pro dospělé. Za 50 let působili na zdejší škole: Jan Řezníček 5 roků, Vincenc Koblitz … roků, Jan Tušer … roků, Theodor Pelikán 23 roků, Růžena Hladíková 4 roky, František Matoušek 4 roky, Jaroslav Čaloud dosud.

 

Státní svátky / besídky.

Také státní svátky 7.březen a 28.říjen byly náležitě oslaveny ve škole. Několikrát do roka uspořádány besídky rodičů a dětí ve škole za účelem užší spolupráce rodiny a školy.

 

Ceny potravin.

Ceny životních potřeb jsou letos téměř nezměněny proti letům dřívějším. Ani ceny obilí a dobytka nestouply.

 

Rok 1933

 

Pohyb obyvatelstva 1933.

Narození:

Dobrovolný Ladislav    č.11

Nováčková Františka   č.32

Kundelová Marie                     č.55

Marková Marie                       č.37

Nováček Jindřich                     č.59

Kundela Stanislav                    č.50

Šulerová Marie                        č.52

Zemřelí:

Votoupal František      č.23     ve stáří             1 rok

Šoukal Gothard                       č.39                             1

Šuler Antonín               č. …                            1

Adam Pavel                 č.56                             … roků

Komárek Josef                        č.14                             83

Jeřábek Ferdinand       č. …                            …

Široký Jan                               č.28                             70

Sňatky:

Vošmera Gustav          z Pozďatína      do Ocmanic

Musilová Jarmila          z Kamenné      

Němec Ferdinand                    do Kamenné

Šulerová Božena          z Kamenné      

Ondráček Martin         z Třebětic         do Třebětic

Nováčková Marie        z Kamenné      

 

Počasí.

V lednu přišly veliké mlhy a rostlo jíní na stromech. Lesní i ovocné stromy byly velice poškozeny. Elektrické vedení bylo jiním potrháno. Na 1 metr drátu bylo mnoho kg jiní. Od jara až do půl června bylo veliké sucho. V půl červnu přišly deště, ale s nimi dostavily se též větry a zimy, takže vláha příliš nepomohla. Pravá letní horka se dostavila kolem 10.července. Netrvalo dlouho. Brzy zase nastalo chladnější počasí. Podzim byl pěkný ale suchý. První sníh padal 13.listopadu. nezůstal však ještě ležeti, až začátkem prosince.

 

Úroda.

S počasím souvisí úroda. Veliké jarní sucho způsobilo, že sklízeň byla proti jiným letům menší. Zvláště sena a jetelin bylo málo. Obilí sypalo, podle úsudku hospodářů o 30% méně než v letech normálních. Malá byla úroda brambor zvláště v půdách lehkých.

 

Hraboši – škůdcové.

Na podzim následkem dlouhého sucha objevily se spousty hrabošů (polních myší). Ničili ozim i jetely. Mnozí hospodáři musili síti ozim znovu. Myši hubili lidé fosforečným mazem, jejž na stéblech vkládali do myších děr. Někteří je chytali také do pastí nebo sypali otrávenou pšenici.

 

Ceny obilí.

Ceny obilí byly velmi nízké zvláště po žních, přesto, že úroda byla malá. Pšenice 80-85 Kč, žito 60-75 Kč, oves 60-75 Kč. Ceny snížila spekulace na obilních bursách. Ke konci roku počaly ceny stoupati ale jen do 100 Kč. Též dobytek velmi levný. Mouka, chléb a maso však zůstaly stejně drahé jako před poklesem cen zemědělských výrobků.

 

Oslavy a slavnosti.

7.března byly oslaveny 83.narozeniny pana presidenta T G Masaryka školní mládeží za účasti občanstva.

Rovněž 28.říjen, patnácté výročí osvobození bylo oslaveno ve škole za valné účasti občanů.

 

Půjčka práce.

I stát v těžkých dobách potřebuje pomoci. Vypsána „půjčka práce“. V naší obci provedena akce k upisování půjčky. Upsali 2 celkem 2200 Kč.

 

Letecká sbírka.

Sbírka ve prospěch letectva konaná po obci vynesla 71,50 Kč.

 

Zábavy.

Mladost – radost. I v těžkých dobách mládež se ráda baví. A o masopustě se s ní rádi pobaví i staří, kteří mladým pomáhají i s maškarami.

 

 Kominík, réčák, hrachovináč, policajt, obvodní monter, brusič, bába atd. to jsou obvyklé figurky maškarního průvodu.

 

Dražba polí.

V březnu 1933 byla soudní dražba polí od domu č.20 jenž patží Marii Žákové. Prodáno bylo asi 40 měřic (=8 ha). Vyvolací cena byla 2000 Kč za měřici. Při dražení přišla však na 3000 Kč. Účast na dražbě byla veliká.

 

Rok 1934.

 

Pohyb obyvatel.

Narození:

Křížová Marie č.58

Kundelová Marie         č.50

Roušová Marie            č.16

Šulerová Marie            č.52

Votoupal Jiří    č.23

Sapík            † č.22

Šuler Antonín

Vošmerová Marie        č.44

Šoukal Milan    č.39

Vrbová         † č.10

Sňatky:

Nováčková Anežka     z Kamenné       do Ocmanic

Filipec Tomáš  z Ocmanic       

Šuler Josef       z Kamenné       do Kamenné

         Františka           

Roušová Anna z Kamenné       do Pyšela

Chalupa           z Pyšela          

Šulerová Božena          z Kamenné       do Kamenné

Veselý Antonín           

 

Počasí.

Začátek února po 14 dní bylo úplné jaro. Sníh se ztratil, země vyschla a teplota neklesla ani v noci pod 0oC. jaro i léto bylo suché. Podzim byl pěkný až do vánoc. Žita na podzim tak urostla, že musela býti požnována. Sníh do vánoc nepadal. Ještě 23.prosince byly některé ženy v lese žnouti trávu pro dobytek.

 

Úroda.

Sucho způsobilo, že bylo málo sena i jetelin. Také slámy žitné i ovesné bylo málo. Zrna bylo na velké sucho dosti, jen luštěniny nebyly. Zničily je mšice. Žádosti o slevu daní podávali občané, ježto byli poškozeni suchem.

Majitelé pozemků, kteří je pronajali, slevili nájemcům na nájemném, ježto pro sucho nebyla úroda úměrná nájemnému.

 

Obilní monopol.

Každoročně spekulanti pohrávali si s cenou obilí na bursách a zemědělci neměli vliv na ceny obilí. Proto byl utvořen obilní monopol, který stanovil pevné ceny obilí. Tím zemědělci velmi získali a proto s radostí přivítali obilní monopol. Našli se ovšem jedinci, kteří nebyli spokojeni.

 

Atentát.

9.října večer veřejnost vzrušena zavražděním jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra Bartona. Mezi občanstvem se rozšířily pověsti o hrozící válce s Maďary – strůjci atentátu. Byla tu však také důvěra ve Společnost národů.

 

Opravy cest.

Letošního roku byly opraveny některé polní cesty. Důkladně byla opravena část cesty přes vesnici od domku č.30 dolů kolem potoka. Tam postavena pěkná zeď.

Od rybníka až k domku č.63 bude rozšířena a vyrovnána silnice. Byly letos provedeny přípravné práce, ale dále se letos nedošlo.

 

Regulace potoka.

Jednáno o regulaci potoka přes vesnici a o zřízení nádrží na vodu pro případ požáru. Pro nedostatek peněz zůstaly z celého projektu jen plány.

 

Telefon.

V listopadu 1934 projednalo obecní zastupitelstvo zavedení telefonu do obce a zřízení veřejné hovorny. Podány příslušné žádosti. Do konce roku nebyla záležitost vyřízena.

 

Rok 1935

 

Počasí.

Leden byl normální. V únoru až do 20. neklesla teplota ani v noci pod 0oC. teprve po 20.únoru přišla zase zima a sníh. Teplota v noci až -15oC. Celý březen byl velmi chladný. Skutečné jaro až v dubnu. Květen chladný a velmi deštivý. Léto i podzim byl normální.

 

Chřipka.

V březnu rozšířila se po vesnici chřipka. Onemocnělo 27 školních dětí a přes 50 dospělých a to během 1.týdne. mezi dětmi byly rozšířeny příušnice.

 

85 let TGM.

Dne 7.března 1935 dožívá se pan president Tomáš G.Masaryk 85 roků. Obecní zastupitelstvo sešlo se ke slavnostní schůzi. Panu presidentovi byl odeslán pozdravný telegram.

 

Očkování.

V květnu bylo očkováno proti záškrtu 22 dětí. Očkoval pan MUDr.Karel Keprt z Budišova. Záškrt se tohoto roku nerozšířil. Každý rok předchozí vyskytlo se několik případů.

 

Volby.

Dne 19.května konaly se volby do Národního shromáždění. Volby předcházela prudká agitace. Také naše vesnice byla zaplavena letáky, plakáty, různými hesly. Konaly se předvolební schůze a to Republikánské strany a Fašistů. První byla veřejná, druhá důvěrná.

K volbě se dostavilo ze 169 zapsaných voličů mužů 78 a žen 83. Dne 26.května konaly se volby do zemského a do okresního zastupitelstva.

V naší vesnici byly odevzdány hlasy těmto stranám:

strana   poslanecká sněmovna  senát    zemské zastupitelstvo   okresní zastupitelstvo

Republikánská             74        68        76        66

Sociálně demokratická 2          2          1          1

Národně socialistická   2          2          1          1

Komunistická   2          1          0          0

Lidová 48        47        42        24

Živnostenská    14        11        12        12

Fašistická         17        19        0          0

Národní sjednocení      2          0          0          0

Dlužníků a poplatníků   0          0          2          48

Křesťansko sociální     0          0          21        1

Německá křesťansko sociální  0          1          0          0

 

Telefon / regulace.

V záležitosti postavení telefonu ve zdejší obci se nepokročilo dále. Zůstalo jen při intervencích u různých úřadů. Také regulace potoka nebyla tohoto roku uskutečněna.

 

Válka v Habeši.

Delší dobu snažila se Itálie rozšířiti své koloniální panství a vyhlédla si poslední svobodný stát v Africe a to císařství Habešské. Dne 2.října 1935 bylo vyhlášeno tažení proti Habeši. Válka italsko-habešská hrozila, že i v Evropě může vzplanouti válečný požár. Koncem roku 1935 nebyla válka ještě ukončena přesto, že Italové bojovali nejmodernějšími zbraněmi a Habešané jen oštěpy.

Válka habešská ukázala, že ani dnes po strašné válce světové není naděje, že by se uskutečnilo o čem snil král Jiří z Poděbrad a pak J.A.Komenský, totiž věčný mír. A tak i náš stát počal vážně pomýšleti na svou obranu. Konány přednášky o válečném nebezpečí, mládež vychovávána v duchu brannosti.

 

Přednáška.

Dne 6.listopadu pozván byl pan profesor Č.Jameš (poručík jezdectva v záloze) z Třebíče, aby obyvatelstvo poučil o moderním vedení války, především o chemických bojových látkách (plynech). Účast na přednášce ve škole byla velmi značná.

 

Osvětová činnost.

Osmdesátépáté narozeniny pana presidenta T.G.Masaryka byly oslaveny školní mládeží za valné účasti občanstva. Rovněž 28.říjen byl oslaven ve škole žákovskou besídkou, k níž byli pozváni i rodiče a přátelé dětí.

V týdnu od 25.do 30.listopadu byla uspořádána řada přednášek tzv. lidová putovní škola – první na třebíčském okresu. Program je přiložen na následující straně. Účast občanstva ze zdejší vesnice i z okolí byla veliká. Celkem súčastnilo se přednášek 850 osob. Každý den rozvinula se čilá debata, jež trvala přes půlnoc. Školu uspořádal osvětový sbor z Velkého Meziříčí. Finanční náklad činil … Kč. Peníz byl získán vstupným na rekreační večer poslední den školy.

 

Vyznamenání.

V říjnu tohoto roku byl pan farář zdejší farnosti a učitel náboženství na zdejší obecné škole P. Augustin Kratochvíl zvolen členem Královské české společnosti nauk v Praze za svou dosavadní velmi úspěšnou činnost na poli vlastivědy.

 

Odstoupení presidenta.

Dne 14.prosince 1935 vzdal se první president našeho státu Tomáš G. Masaryk svého úřadu a odešel do soukromí. Odstoupil pro svůj vysoký věk. Rozloučil se se slovy: „Dá li Bůh, budu se ještě nějakou dobu dívat, jak to vedete“. Jeho životní dílo je nesmírné. Zákon: „T.G.Masaryk dobře se zasloužil o stát“, plně jeho dílo zhodnocuje. Za svého nástupce doporučil spolupracovníka v zahraničním odboji a dlouholetého ministra věcí zahraničních Dr.E.Beneše.

 

Volba presidenta.

Dne 18.prosince 1935 v památném Vladislavském sále na Hradě pražském byl jednohlasně zvolen Národním shromážděním, druhý president naší republiky Dr.Edvard Beneš.

 

Vojáci.

Při jarních odvodech byli odvedeni Hort Alois a Šoukal Antonín. Oba nastoupili dne 1.října službu vojenskou. Po skončení vojenské povinnosti se vrátil domů Sapík Augustin.

 

Vánoční nadílka.

Okresní péče o mládež podělila zdejší 3 chudé děti oblekem. Republikánská strana podělila děti domovinářů oblekem a cukrovím.

 

Sbírky.

O velikonocích vykonána sbírka pro Národní jednotu na jihozápadní Moravě, jež vynesla 54 Kč. V listopadu sbírka pro zemskou péči o mládež vynesla 42 Kč.

 

Pohyb obyvatel.

Narození:

Vrbová Anděla

Bárta Josef

Šulerová Růžena †

Šulerová Františka

Zemřelí:

Vrbová Anděla                          9 dní

Buršík Eduard              68 let

Nováček František      58 let

Sňatky:

Kundela Hubert           v Kamenné č.56

Vrbová Vlasta 

Hort Vincenc   v Kamenné č.4

Vrbová Milada

 

Rok 1936.

 

Pohyb obyvatel.

Narození:

Šuler Rostislav

Kundela Jaromír

Hortová Vlasta

Šulerová Růžena

Pavlátová Františka

Dvořák Jaroslav

Zemřelí:

Hortová Vlasta

Šulerová Růžena

Šulerová Marie                        65 let

Kundela Jan                 82 let

Zezulová Františka       86 let

Dobrovolný

Sňatky:

Buršík Miroslav           Kamenná č.21 v Kamenné

Huderová Marie          Broumovice u Votic    

 

Zdravotnictví.

Během letošního roku nerozšířily letos nakažlivé nemoci mimo několik případů spály. V nemocnici bylo během roku 16 osob, auto Červeného kříže bylo zde 9x.

 

Hasiči.

Delší dobu uvažovalo se o založení hasičského sboru. Myšlenka se uskutečnila až dne 11.března 1936. byli pozváni funkcionáři hasičské župy z Třebíče pan Dr. Žak a pan Č.Lavický a podali potřebné informace. Potom byl sbor založen. Přihlásilo se 28 členů. Obec už dříve spořila pro budoucí sbor, takže nyní má Sbor dobrovolných hasičů hotového jmění přes 20 000 Kč.

 

Změna v držení domů.

Během posledních let nastaly změny v držení domů takto:

číslo     kdo      rok

4          převzal syn Hort Vincenc         1935

21/24   převzal syn Buršík Miroslav     1935

26        převzal syn Nováček František            1935

32        koupil Nováček František        1932

32        koupil Adam Oldřich    1934

39        převzal syn Šoukal Gothard     1933

56        převzala Adamová Albína        1933

52        převzal syn Šuler Melichar       1936

52a      koupil Šuler Josef         1935

 

Nové stavby.

Nové domky postavili v posledních letech:

č.63 Nováček Jindřich 1931-35

č.… Hofman Josef       1936

větší opravy obytných stavení provedli:

č.16 Rouš Stanislav      1936

č.21 Buršík Miroslav    1936

 

Samaritánský kurs.

Kurs první pomoci uspořádala hasičská župa v Třebíči. Kursu účastnilo se ze zdejší obce 7 osob a to 3 muži a 4 ženy. Kurs konal se po 7 týdnů vždy v neděli v březnu a dubnu.

 

Vojáci.

Při jarních odvodech byli odvedeni Vařílek Josef a Šopor Antonín (krejčí u pana Prokše) a oba nastoupili 1.října vojenskou službu. Po skončení povinnosti vojenské se vrátili Rouš Josef č.1, Vrba Břetislav č.2, Hort Vincenc č.4, Prokeš Bohumil č.18.

 

Škola.

Obecnou školu navštěvuje letos 39 dětí. Do školy měšťanské chodí 1 chlapec a 1 děvče, do gymnasia 1 chlapec. Rozpočet školní pro rok 1937 činí v řádném rozpočtu 3870 Kč, v mimořádném 1800 Kč, úhrnem 5670 Kč.

Letošního roku bylo založeno Rodičovské sdružení, tj. sdružení rodičů dětí, jež navštěvují školu. Má se tak prohloubiti styk školy s rodinou. Oba tito činitelé společně mohou úspěšně říditi výchovu mládeže.

 

Počasí.

Letošní rok počal časným a pěkným jarem. Měsíce letní byly však velmi studené a deštivé. Neobyčejně chladný byl i září. Druhá polovice pěkná. Koncem listopadu zamrzlo a napadl sníh. Ale už po 14.dnech se ztratil a teplota stoupla nad 0oC. dne 18.prosince ve 4 hodiny odpoledne ukazoval teploměr ve stínu +8 oC. Ani v noci teplota příliš neklesla. Dne 20.prosince lítaly včely celý den až do 3 hodin odpoledne. Potom až do konce roku mrzlo bez sněhu. V celku byl letošní rok studený a chladný.

 

Nové jeviště.

Kdykoliv v minulosti se pořádaly zábavy a divadla, bylo vždy jeviště vypůjčeno ze sousedních vesnic. Bylo to velmi nepohodlné. Tak povstala myšlenka, poříditi jeviště zde ve vesnici. Přemýšlel o něm předešlý správce školy, podařilo se však zbudovati až v letošním roce. Pomýšlelo se původně malovati je zde. Pak na dotaz v odborném závodě se zjistilo, že doma vyrobené by bylo dražší a méně dokonalé. A tak dne 15.ledna bylo zakoupeno od firmy Fr.Fert, Brno Husovice jeviště za 2506 Kč. Byly koupeny jen kulisy, opona, portál a zadní stěna. (les, náves a dvě světnice). Podzim zhotovil mistr stolař Josef Vrba za 40 Kč, když potřebné dřevo a prkna dali sousedé zdarma. Jeviště bylo koupeno Místní osvětovou komisí. Potřebný peníz byl vypůjčen od Rolnické záložny v Třebíči (1500 Kč) a od obce 580 Kč. Jeviště převezme hasičský sbor.

 

Divadla.

Na novém jevišti sehráno první divadlo dne 21.ledna. nazývalo se „Radostná událost“. Na vstupném vybráno 337 Kč. Účinkovali tito ochotníci: Karel Nováček, Halačka Jaroslav, Kundela Jaroslav, Nováčková Helena, Vrbová Vilma, Hortová Růžena. Divadlo cvičil a řídil pisatel těchto řádků.

„Její pastorkyňa“ sehrána dne 5.dubna. Vybráno 188 Kč. „Zelené království“ sehráno dne 28.října. Vybráno 262,20 Kč. Vstupné: I.místo 3 Kč, II.místo 2,50 Kč, ke stání 2 Kč.

Všechna divadla měla tendenci výchovnou. Morální i finanční výsledek byl velmi dobrý. Také účast byla vždy pěkná. Mnoho z účastníků bylo z Oslavy a z Klementic, jimž se „divadla v Kamenym moc líbily“. Také všichni ochotníci se vždy na nové divadlo velmi těšili.

 

Zábavy.

Zábavy taneční byly požádány jako jiná léta. Tradiční ostatky, rekrutská, poutní, zástěrková, kateřinská. Letos uspořádal hasičský sbor svůj I.výlet dne 15.srpna a to u příležitosti znovusvěcení Buršíkova kříže u čísla 24. Výlet byl na Buršíkově louce vedle domu č.62 „Na Volšůvce“. Tam postavena máj 26 metrů vysoká. Vybráno celkem 838,45 Kč. Na máj prodávány losy po 1 Kč. Vyhrál ji pan Stanislav Prokeš číslo 60.

Dne 31.prosince uspořádán Sylvestrovský večírek. Na programu byly výstupy, kuplety se zpěvy a sylvestrovská nadílka. Jednotliví účastníci si posílali vtipné dárky, pořadatelé posílali účastníkům v balíčku cukroví. Pak byla taneční zábava. Vybráno 326,50 Kč.

 

Půjčka na obranu státu.

V květnu t.r. byla vypsána půjčka na obranu státu. Vynesla státu přes půl čtvrté miliardy. Ve zdejší vesnici upsali 3 občané 3000 Kč. Je to v dnešní době nejlepší uložení peněz – obrana státu a tím majetku.

 

Radio.

Letošního roku jest ve zdejší vesnici pět radiopřijímačů. Měsíční poplatek činí 10 Kč. Cena přijímačů je od 700 Kč výše. Pěkný přijímač 3 lampový kolem 1500 Kč.

 

Automobil.

Od podzima roku 1934 má ve zdejší vesnici pan Miroslav Buršík (č.21) osobní čtyřsedadlový automobil (první ve vsi). Motorku má pan Hubert Kundela. Jmenovaný majitel auta často posloužil občanům bylo li potřeba rychlé pomoci u lékaře, v nemocnici neb u zvěrolékaře.

 

Telefon.

Po tříletém téměř úsilí podařilo se letošního roku zbudovati telefon s připojením na poštovní úřad v Budišově. Veřejná telefonní hovorna byla umístěna v domě č.21 u pana Miroslava Buršíka, jenž se zavázal bezplatně stanici obstarávati. Celkový náklad finanční byl 15333 Kč. Baťův fond pro zřizování telefonů na venkově v zemi Moravsko slezské uhradil z této částky 3873 Kč. Poštovní správa 9683 Kč. Na obec připadla částka 777 Kč.

Ježto obec neměla peněz, zapůjčili pan Josef Rouš č.1 (starosta) a pan Miroslav Buršík č.21, tento obnos 777 Kč obci bezúročně na tak dlouho, až obec bude moci obnos splatiti. (Podle mého soudu to nebude nikdy). Obec zaručila dále roční výnos hovorny 1500 Kč po 10 roků. Když by se snad toho obnosu některý rok nedosáhlo, obec zbytek doplatí. Za tento nedostatek se zaručilo také několik občanů, kteří jej doplatí.

Telefon byl dostavěn dne 12.listopadu. Hovorna úředně otevřena dne 28.listopadu. Jako každá novota, tak i tento telefon nebyl všemi občany přijímán příznivě. Mnohým zdál se býti zbytečně vyhozenými penězi. Osvědčil se však během 6.týdnů a mnozí nepřátelé jeho změnili své mínění. Od 28.listopadu do 31.prosince bylo 46 hovorů za 152 Kč.

Hovořiti možno ve všední den od 8 hodin ráno do 9 hodin večer. V neděli od 8 hodin ráno do 12.hodiny polední a od 3.hodiny odpolední do 6.hodin večer. Zapadlá naše vesnice je spojena se světem.

 

Regulace potoka.

Jedná se o ni už několik roků. Celý rozpočet zní na 99 200 Kč. Letošního roku byla získána zemská subvence ve výší 70% celého rozpočtu. Vyplacena dosud nebyla. A tak snad na jaře dočkáme se zregulování potoka a upravení návsí. Zásluhu o tento plán má pan starosta Josef Rouš č.1 který neúnavně se o celou záležitost pečlivě stará.

 

President na Moravě.

Druhý president ČSR Dr.Edvard Beneš zavítal na Moravu a dne 17.června projel naším okresem přes Třebíč, Náměšť nad Oslavou do Brna. Občanstvo sešlo se k uvítání do Třebíče, nebo tvořilo špalír kol silnice. Také z naší vesnice byli mnozí v Třebíči.

 

Poslanec Staněk – úmrtí.

Dne 19.června zemřel v Praze poslanec zdejšího kraje Dr.h.c.František Staněk rolník v Želetavě. Staněk byl jeden z budovatelů státu. Dne 2.října pronesl ve vídeňském parlamentu památnou řeč, v níž oznámil, že národ český se s Habsburky rozchází. Pohřbu zůčastnili se i někteří zdejší občané.

 

Zrušení mírových smluv.

Mírovou smlouvou po světové válce zavázalo se Německo nechati podél francouzských hranic pásmo, kde nebude vojenských posádek. V březnu tohoto roku však Německo odvojenštěné území vojensky obsadilo. Celá Evropa byla překvapena jednostranným zrušením mezinárodních smluv. Řeka Labe byla prohlášena mírovou smlouvou za řeku mezinárodní. Tuto smlouvu zrušili Němci v listopadu tohoto roku.

 

Válečné nebezpečí.

Italská výprava do Habeše byla skončena a Habeš přivtělena k Itálii jako její kolonie. Jiskra, jež by zapálila v Evropě, nepřeskočila. Za to vyvstalo nebezpečí v Evropě samé. V červenci tohoto roku vypukla občanská válka ve Španělsku. Evropské státy se zavázaly nevměšovati se do španělských událostí. Všechny státy nedodržely tento závazek. A tak na půdě Španělska odehrává se zápas mezi dvěma světovými názory: komunismem a fašismem. Mračna španělské bouře se příliš rozpínají.

 

Naše příprava k obraně státu.

Připravujeme se na obranu našeho státu. Mezi občanstvem je plné pochopení, (dokázala to půjčka na obranu státu) a klid. Uklidňuje uvědomění si síly naší dobré armády a dobrých přátelských svazků a smluv s Francií, se Sovětským svazem (SSSR), s Rumunskem a s Jugoslávií. Pan president Beneš navštívil na jaře Rumunsko. Dne 28.října navštívil rumunský král Carol s korunním princem Michalem naši republiku. Oba státy ukázaly tak světu, že stojíme věrně u sebe. Chceme mír, ale když nás někdo napadne, ubráníme se.

CPO

Pro případ války jest organisována v celém státě civilní protiletecká ochrana (CPO). Také v naší obci. Velitelem CPO je starosta obce. Byl ustaven hasičský sbor ze samých nevojáků, asanační sbor (má za účel čistiti územní zamoření yperitem a jinými plyny) a samaritánský sbor. CPO organisoval dne 8.prosince profesor Bílek z Velkého Meziříčí.

 

Úraz.

Dne 21.prosince uřízl si 3 prsty pravé ruky v řezačce František Stehlík, krmič v domě č.21. Byl léčen v třebíčské nemocnici.

 

Počet koní.

Letošního roku bylo ve zdejší vesnici celkem 33 koní a 2 hříbata.

 

Elektrisace.

Viz strana 67. Od roku 1931 přibylo elektrických motorů. Jest jich celkem koncem roku 1936 26. benzinových 4. Elektřina je zavedena ve 42.číslech. Čistících mlátiček jest 7.

 

Úroda.

Letošní úroda byla v celku velmi dobrá. Pícnin, jetele a sena bylo dost, otav víc než sena. Brambor bylo dost, řepy jak jiná léta. Obilnin i luskovin bylo dost. Hodně slámy i zrna. Zrno však mělo malou hektolitrovou váhu. Vážilo:

1 hl pšenice      …kg,   1 hl žita            …kg

1 hl ovsa                      …kg    1 hl ječmene     …kg            Tato váha je mnohem nižší proti letům jiným. Příčinou byl deštivý rok.

 

Hraboši.

Velká úroda byla letos na polní myši. Ještě v prosinci je jich na polích plno. Způsobily mnoho škod na ozimech i na jetelinách. Hospodáři je ničí otráveným obilím a jinými jedy. Málo to však působí. Vrány, které je dříve ničívaly, byly letos tráveny zase otrávenými vejci. Od podzima do konce roku nespatřil jsem v okolí Kamenné vran. Ničením jich prospěje se zvířeně, ale škoda způsobená záplavou myší je rozhodně větší.

 

Rozšíření silnice.

Silnice z Budišova do Tasova v místech od obecního rybníčka až k číslu 61 byla úzká a křivá. Letošního roku byla rozšířena asi o 1,5 metru a srovnána. Byla postavena nová kamenná zeď a po obou stranách dlážděné rigoly.

 

Sbírky.

O velikonocích byla sbírka pro národní jednotu pro jihozápadní Moravu. Vynesla 66,80 Kč. Dne 1.listopadu sbírka pro Zemskou péči o mládež vynesla 76,50 Kč. Sbírka na opravu basiliky na Velehradě 120 Kč. Při svatbě pana Buršíka vybráno pro děti chudých hraničářů 207 Kč.

 

Oprava cesty.

Před školní budovou byla cesta už téměř nesjízdná a to působením vody i užíváním. V prosinci tohoto roku byla opravena dobrým kamenem, jehož bylo třeba do výše až ¾ m. Při práci dělník J. Kříž uklouzl a zlomil si jedno žebro.

 

Divadlo Vodníkova píšťalka 8.března 1936.

Odzadu,zleva: Kratochvílová Marie, Komárková Jiřina, Karásková Marta, Dobrovolná Božena, Kratochvílová Anežka, Musilová Libuše, Ambrožová Marie, Hofman Josef, Dobrovolná Helena, Novotný Josef, Marková Emilie, sl.Nováčková Jiřina, Kundela Ladislav, Mrňa Miloš, Široká Marie, Slabý Ladislav, Hortová Květa, Rubešová Marie, Kundela Josef.

Přední řada: Procházka František, Doležal Alois, Marek Jan, Kundela František, p.Jaroslav Halačka, Adam Stanislav, Široký Josef, Nováček Jaromír.

 

Obilní monopol.

Letošního roku vstoupil Obilní monopol do 3.roku. Rolníci nevozí už (jako dříve) obilí na trhy do měst, ale do skladišť jednotlivých komisionářů, jimž Obilní společnost dala právo obilí vykupovat. Obilí se platí podle hektolitrové váhy. Základní výkupní ceny v Budišově jsou letos tyto: za 100 kg pšenice 156 Kč, žita 117,50 Kč, ovsa 104,50 Kč, ječmene 118 Kč. Ceny se rozumí za zdravé, suché obilí, hektolitrové váhy: pšenice 79 kg, žito 70 kg, ječmen 68 kg, oves 50 kg. Na obilí těžší je příplatek, na lehčí srážka. Z uvedených cen letos Čs. obilní společnost sráží na úhradu ztrát, spojených s prodejem loňských zásob z ceny pšenice 18 Kč, z ceny žita a ovsa 8 Kč a z ceny ječmene 11 Kč. Nedostane tedy rolník letos za 100 kg pšenice 156 Kč nýbrž 138 Kč. Zdejší hospodáři prodávají své obilí ponejvíce ve skladišti Hospodářského družstva v Budišově (postaveno u nádraží roku 1936) neb ve mlýně p.Jelínka na řece Oslavě.

 

Nezaměstnaní.

Letošního roku přihlásilo se ve zdejší obci 13 nezaměstnaných. Dostávají podporu a to týdně ženatý 20 Kč a 150 dkg chleba v ceně 2,68 Kč. Svobodný týdně 10 Kč a chléb. Na svátky vánoční dostali zvláštní přídavek a to 80 kg pšeničné bílé mouky, 24 kg cukru a 8 kg umělého tuku (na rozdělení). Na každé dítě 10 Kč.

 

Subvence

Na elektrisaci obce byla udělena roku 1931 subvence 48000 Kč. Z toho obnosu do konce tohoto roku vyplaceno 28200 Kč.

 

Obecní hospodářství.

Obecní poměry finanční v letech 1932 – 1936.

rok       potřeba            úhrada  schodek           přirážka           z vyrovnáv. Fondu

1932    19562  10271  9291    350%   0

1933    18467  5970    10597  380%

9138    0

1934    26631  5425    21206  350%

9152    1400

1935    18467  4673    13794  350%

8925    1400

1936    18382  4619    13763  350%

8920    558

1937    19759  9576    10180  400%

10217  0

1938    19925  9359    10566  400%

10217  0

 

 Oddlužení obce.

Obecní dluh činí ke dni 31.prosinci 1936 100600 Kč (jednostotisícšest set Kč). Úrok a úmor z tohoto obnosu činí 7337 Kč. Stát utvořil zvláštní fond k oddlužení obcí. Z uvedeného obnosu převzal fond 4843 Kč. Obec platí letos 2494 Kč.

 

Poselství presidenta republiky.

Dne 24.prosince 1936 v 6 hodin večer, ve chvíli nejvhodnější, promluvil v rozhlase k národu pan president republiky Dr.Edvard Beneš na thema: neseme prapor svobody, míru a demokracie. Pravil: „jsme ostrovem klidu a pořádku ve střední Evropě. Přispěli jsme platnou hřivnou k udržení míru v Evropě. Věřím, že i v příštím roce mír udržíme“. Jeho řeč přispěla nemálo k uklidnění.

 

Rok 1937

 

Rok 1937 byl velmi bohatý na události v obci, ve státě i v zahraničí.

 

Dr.Pekař †

Dne 23.ledna zemřel v Praze profesor Karlovy univerzity Dr.Josef Pekař, dějepisec světového jména.

 

Hitler.

Dne 30.ledna ohlásil kancléř německé říše Hitler konec své „překvapovací politiky“.

 

Hasičský ples.

Dne 23.ledna (v sobotu) byl uspořádán I.hasičský ples v Kamenné. Vstupné bylo 4 Kč. Vybráno 544 Kč. Hudba byla z Velkého Meziříčí (pan Koza): 2 houslisté, 1 bubeník, 1 harmonikář za 190 Kč. První ples se hasičskému sboru vydařil. Účast byla velmi pěkná.

 

Vojsko.

Dosud měla naše republika přesně stanovený počet vojáků a to 140000. Dne 13.února byl ministr Národní obrany zmocněn, aby počet vojáků stanovil napříště podle skutečné potřeby.

 

R.Tyršová.

Dne 22.února zemřela v Praze pí.Dr.h.c.Renata Tyršová, vdova po zakladateli sokolstva, členka Národní rady, spoluzakladatelka Českého srdce.

 

President Osvoboditel.

87 narozeniny pana presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka oslavili zdejší občané spolu se zborem dobrovolných hasičů večer dne 6.března, kdy hasiči zažehli na kopci pana Rouše z čísla 1 „Vatru presidenta osvoboditele“. Po proslovu slavnost ukončena státní hymnou. Školní dítky oslavily svátek pana presidenta školní slavností.

 

Josef Vraný.

Dne 7.dubna byl v Praze pohřben Josef Vraný, spoluzakladatel Českého srdce a redaktor „Venkova“. Karlova univerzita uznávajíc jeho zásluhy o národ uctila jeho památku tryznou.

 

Valná hromada.

Dne 11.dubna konal zdejší hasičský sbor svou valnou hromadu. Ježto funkční období je tříleté, nebyly volby konány.

 

Odvody.

Dne 24.dubna byly v Třebíči odvody branců. Z naší obce šel letos jen jeden – Jaroslav Halačka – byl odveden a přidělen k útočné vozbě do Vyškova.

 

Místní školní rada.

Dne 30.dubna byla volba místní školní rady. Předsedou zvolen pan Stanislav Kratochvil č.40 a místopředsedou pan Jan Marek č.37.

 

President Dr.Beneš.

Dne 6.dubna odejel president republiky Dr.Edvard Beneš ke třídenní návštěvě do Jugoslavie. Byl v Jugoslavii srdečně a spontaně vítán.

 

MJRD.

Dne 15.května byla založena ve zdejší obci Místní jednota republikánského dorostu. Přihlásilo se 19 členů a členek. V téže době byla založena Odborová jednota republikánských raměstnanců.

 

Sjezd.

Ve dnech 22-24.května konal se v Praze celostátní sjezd republikánského dorostu. Z naší obce se súčastnilo 15 členů.

 

Dr.Kramář †.

Dne 26.května zemřel v Praze poslanec Dr.Karel Kramář neúnavný bojovník za českou věc před i ve světové válce. Ve válce byl dlouho vězněn a odsouzen k trestu smrti provazem. Císař Karel I. dal mu milost.

 

Svátek matek.

Dne 25.května oslavilo zdejší občanstvo se školní mládeží svátek matek a svátek presidenta republiky. Děti sehrály pohádkovou hru „Pro matičku“. Vybráno celkem 167 Kč.

 

Dar NJ.

28.června vystoupili ze školy 2 čtrnáctiletí hoši a 3 dívky. Místo obvyklé kytice pro řídícího učitele vybrali mezi sebou 35 Kč a zaslali je Národní Jednotě pro jihozápadní Moravu. NJ za jejich šlechetný čin upřímně poděkovala.

 

Zborovské oslavy.

Dne 26.června byly zahájeny v celé republice oslavy bitvy u Zborova, od níž – 2.července 1917 - uplynulo 20 let. Dne 4.července přijel z nenadání na strahovský stadion v Praze pan president Osvoboditel. Byl nadšeně všemi přítomnými vítán.

 

Celá republika oslavovala 20.výročí Zborova.

Vítěslav Nezval: 4./VII. 1937.

Když starý hospodář směl složit ruce v klín,

aby se rozhlédl, jak hospodaří Syn,

Syn, který dvacet let s ním dřel na jeho díle,

když Starý Hospodář, jak byl by v plné síle,

opustiv ústraní, vyjel si v neděli,

tu padlo na všecky, kteří Ho viděli,

nesmírné dojetí, radost, jež byla k pláči…

A starý Hospodář jak v letech, kdy byl mladší,

zamával otcovsky svým černým širákem

nad lány s úrodou, s chrpami, nad mákem

a klidně vykonal svou triumfální cestu,

stár, krásný, s pohledem velikých věrozvěstů.

 

V té chvíli ožila s jásotem tradice,

dědictví po otcích, zděděná radlice –

Ó, šťastné národy, jimž sládne mladost v stáří!

 

A básník jeden Z Tvých, Veliký Hospodáři,

jeden z Tvých posledních, živících v sobě vzdor

s pohledem upřeným daleko na obzor,

aby tam pozdravil spravedlivější ZÍTRA,

podlehl se všemi dojetí svého nitra

a nemá náhle slov krom blahořečení.

 

Jak byl by dítětem, jež sbírá koření,

a potkal u louky praotce svého rodu,

poslouchá pokorně dithyramb na svobodu,

jenž prýští do výše z podzemních černých vod:

Nezhyne svoboda, nevyhyne náš rod!

Synu, tvé mozoly jsou dobré, požehnané.

Až bude potřeba, Hospodář s lože vstane

i pro malověrné, aby Ho viděli,

jak tento jeden z Tvých, Osvoboditeli!

(psáno 5.července 1937)

 

President Masaryk mezi svým lidem.

V Praze pokračovaly v neděli zborovské slavnosti na Strahově, na stadionu armádním dnem. Vystupovaly na něm tři pražské pluky, vzniklé ze zborovské brigády. Oslavovaly 20 let svého trvání. Opakovala se scéna Obrana státu, sestavená br. generálem drem Bičištěm a režírovaná Vojtou Novákem. Čtvrt hodiny po čtvrté se na stadionu objevil náhle automobil presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka. President se přijel podívat na oslavu bitvy zborovské. Obejel stadion, pozdravován nadšeně všemi shromážděnými lidmi. Pak se zastavil před hlavní tribunou a setrval tam plné dvě hodiny: viděl celou slavnostní scénu a závěrečný slavnostní pochod. Generální inspektor branné moci, bratr generál Jan Syrový mu dával při scéně všechna potřebná vysvětlení. Návštěva na armádním dnu byla obrovská, ačkoliv v sobotu a v neděli statisíce lidí opustily prahu a odjížděly na prázdniny. Seřazené pluky i presidenta-Osvoboditele pozdravil vojenským pozdravem generální inspektor br,generál Jan Syrový.

-chb- Ve svátečních dnech neděle, pondělí a úterý bylo po republice sta zborovských slavností, které na mnohých místech byly spojeny s oslavami světlé památky kostnického mučedníka, Mistra Jana Husa.

 

Obecní archiv.

Dne 20.června 1937 usneslo se obecní zastupitelstvo založiti obecní archiv. Archivářem byl zvolen Jaroslav Ćaloud, řídící učitel. Do konce roku nebylo se strany obce toto usnesení provedeno.

 

Předseda vlády.

Dne 7.června odejel předseda vlády Dr.Hodža do Rumunska. Na Dunaji se sešli – poprvé v dějinách- všichni tři malodohodoví předsedové vlád Dr.Hodža za ČSR, Dr.Tatarescu za Rumunsko a Dr.Stojadinovič za Jugoslávii.

 

Válka.

Viz strana 96. Španělské drama není ještě dohráno, ač trvá témšř 1½ roku. Velmoci evropské se stále dohadují o neintervenci ve Španělsku. Zatím vzplál nový válečný požár a to na dálném východě. Japonsko bez vypovězení války napadlo Čínu. Válka čínskojaponská je novým tvrdým oříškem pro evropskou diplomacii.

 

Naši letci.

Dne 1.srpna pořádány byly letecké závody v Curychu. Také naši vojenští letci se súčastnili a získali první místa v úspěchu. Mezi těmi kteří se nastěhovali, byl též poručík P.Široký, rodák ze sousední vesnice Pyšela.

 

Bělásci.

V červenci rozšířili se po celé Moravě a též u nás motýli běláska zelného. Jejich housenky způsobily mnoho škody na zelenině a na bílé řepě (tuřínu). Živily se též hořčicí a divoce rostoucími křížatými rostlinami. Housenky se zakuklily. Druhá generace nebyla pozorována, neboť se současně velmi rozšířili lumčíci, kteří housenky velmi ničili. Způsobené škody byly veliké. Motýli táhli v celých mracích.

 

Požár.

Dne 9.srpna odpoledne vypukl v Budišově požár. Vyhořelo 1 obytné stavení a stáje a 4 stodoly. Oheň způsobily děti.

 

Hasičská motorová stříkačka.

Na jaře letošního roku počali zdejší hasiči pomýšleti na koupení motorové hasičské stříkačky. Stroje předvedly zde v místě firmy:

1) Sigmund z Lutína u Olomouce

2) J.Vystrčil z Telče

3) J. Stratílek z Vysokého Mýta

Mezi členy sboru nebylo jednotného názoru na věc. Někteří členové chtěli koupiti stroj přenosný s dvoutaktním motorem asi za 14000 Kč, jiní zase stroj pojízdný s motorem čtyřtaktním.

Svízelné bylo též jednání, od které firmy stroj koupiti. Konečné rozhodnutí padlo na členské schůzi, která se konala dne 25.července 1937 za přítomnosti 25 členů. Tam bylo odhlasováno 25 hlasy, aby byla stříkačka koupena od fy.Stratílek z Vysokého Mýta.

Zástupce firmy byl pozván k jednání dne 1.srpna a téhož dne byla podepsána kupní smlouva. Koupena motorová stříkačka dvoukolá na pneumatikách s čtyřválcovým, čtyřtaktním motorem za 25000 Kč. Dále koupeno 300 metrů hadic konopných za 7850 Kč, dále dvoukolý naviják na hadice a úplná výstroj pro 12 mužů celkem za 4000 Kč. Celkem uzavřena koupě za 36850 Kč.

V Budišově byl potravní spolek „Včela“. Když se spolek dlouho před světovou válkou rozešel, byl jeho majetek rozdán okolním obcím pro školy. V Kamenné dostala škola několik set korun a pro budoucí hasičský sbor dostala obec 200 korun. To byl základ. Pak obec přidávala. V roce 1931 darovali všichni majitelé pozemků ve zdejším katastru (až na dva) honebné hasičskému sboru (na 6 let) a tak bylo nastřádáno na vkladní knížce u „Spořitelního a záloženského spolku“ v Pyšele (v Reifaisence) celkem Kč 23. Také letošního roku všichni! na dalších 6 let honebné hasičskému sboru darovali. Tak může sbor spláceti dlužnou částku. Honebné činilo ročně dosud 1471 Kč. Dluh Sboru činí letos Kč 10.

Motorová stříkačka byla dodána firmou vyplaceně na nádraží do Budišova dne 15.září 1937. Dne 28.září přijel monter firmy a stříkačku formálně předal. Téhož dne bylo první cvičení, při němž byl zbrojíř a někteří členové sboru zaučeni v obsluze stroje.

Téhož dne byla motorová stříkačka přeskoušena zkušebním komisařem panem J.Novotným z Moravských Budějovic, kterého vyslala zemská jednota hasičská z Brna.

Cvičení v obsluze stroje byla na podzim pořádána ještě několikrát. Všechna dosavadní cvičení byla připravena a vedena zbrojířem Sboru panem Františkem Sapíkem, kovářským mistrem z Kamenné č.22.

 

Škola.

Zdejší jednotřídní obecnou školu navštěvuje letos 34 žáků (18 hochůa 16 dívek). Školu měšťanskou ve Velkém Meziříčí navštěvují 4 hoši, 2 dívky; gymnasium 1 hoch 1 děvče.

 

Školní kabinet, o který se již delší dobu jedná, nebyl letošního roku ještě postaven. Zhotoven pouze plán a rozpočet.

 

Přerušení diplomatických styků.

Dne 19.srpna přerušila republika Portugalska s naší republikou diplomatické styky. Odvolala svého vyslance se vším úřednictvem z Prahy a to proto, že nebyly Portugalsku prodány zbraně, jaké byly požadovány.

 

Hasičská zbrojnice.

Po zakoupení motorové stříkačky bylo nutno nalézti pro ni uskladnění. Bylo uvažováno, zda se postaví skladiště trvalé, či jen prozatimní. Výsledek několika jednání byl tento: postaví se skladiště prozatimní a až Sbor zaplatí stříkačku, postaví zbrojnici novou s místností, kde by se mohly konati schůze a snad i divadla hráti. Jako nejvhodnější místo pro postavení prozatimního skladiště zdálo se obecní místo vedle školního dřevníku. Tam započato se stavbou dne 23.srpna a dokončena byla dne 17.září 1937. Stavbu provedl Hubert Kundela, stavitelský asistent. Občané darovali veškeré potřebné povozy, kámen, písek, sekané dřevo na vazbu a 12 m2 prken zdarma. Členové sboru zaplatili místo pracovní povinnosti každý 16 Kč celkem 396 Kč a zbrojnice přes to stála ještě … Kč. Bylo na ni třeba 2q vápna, 375 cihel dutých a 120 obyčejných. Zastavěná plocha měří 14 m2.

 

Veřejná budova.

   Zdejší obec potřebuje nutně veřejnou budovu, kde by se mohly konati schůze občanů, kde by byla obecní kancelář apod. Dokud toho nebude, není v obci možná žádná řádná činnost osvětová, kulturní a hospodářská. Ve škole nelze vše pořádati a do hostince mnoho občanů nechodí.

 

President Osvoboditel stůně.

Dne 2.září přišla z Lán neočekávaná zpráva, že pan president Osvoboditel T.G.Masaryk prodělal v noci z 1.na 2.září záchvat mrtvice. Celý národ očekával s obavami další zprávy. Avšak životní síla obdivuhodného 87.letého starce zvítězila nad chorobou. Lekařské zprávy přestaly býti vydávány na znamení, že nebezpečí minulo.

Dne 12.září znovu rozhlas a tisk oznámil, že se panu presidentovi přitížilo. Dostal zánět plic. Největší bojovník a největší Čech, jedna z největších postav poválečné evropy, milovaný president Osvoboditel bojoval boj poslední.

Dne 14.září 1937 ve 3 hodiny 27 minut ustalo dýchání a ve 3 hodiny 29 minut zastavilo se zlaté srdce Masarykovo. Na Lánském zámku zemřel první president ČSR, president Osvoboditel Tomáš Garryk Masaryk.

Smutnou událost zvědělo zdejší občanstvo téhož dne v 6 hodin ráno z rozhlasového hlášení. Černé prapory smutně zavlály do tichého podzimního dne.

V neděli dne 19.září o 6.hodině večer uspořádala Místní osvětová komise tryznu k uctění památky pana presidenta Osvoboditele a to ve školní budově. Přiložený obrázek poněkud ukazuje smuteční výzdobu.

Do učebny jejíž světla byla zahalena černým florem, sešla se valná část zdejších občanů. Slečna Jiřina Nováčková přednesla „Tři básně“ od Vítěslava Nezvala. Žákyně měšťanské školy Květa Hortová přednesla báseň J.Hory „S Bohem“. Pisatel těchto řádků pak pronesl smuteční proslov. Při slovech „S Bohem presidente, s Bohem vy ruce skřížené, dál nad námi se kleňte, stráž vlasti osvobozené“ mnozí s přítomných hlasitě plakali.

V předvečer pohřbu pana presidenta Osvoboditele dne 20.září večer o ½ 8.hodině zažehli zdejší hasiči „Vatru presidenta Osvoboditele“ a to na kopci pana Stanislava Rouše (z čísla 16) k uctění věčné a nehynoucí památky Velikého syna národa T.G.Masaryka. po proslovu na thema „Nesmrtelný“ přednesly slečny Helena a Jiřina Nováčkovy smuteční básně. Zapálení Vatry bylo přítomno mnoho občanů.

V úterý dne 21 září byl uspořádán veřejný poslech smutečních slavností přenášených rozhlasem z Prahy. Ve smutečně vyzdobené učebně sešlo se obecní zastupitelstvo a mnoho občanů, aby vyslechli řeč pana presidenta Dr.Edvarda Beneše.

Zvonek na místní kapličce zněl po celou hodinu a všechna světla veřejného osvětlení plála od 10 hodin až do 17 hodin. Od 10 hodin do 12 hodin téměř všichni občané – přes to, že bylo velmi pilno na polích – zachovali úplný klid, jako o velkém svátku.

Zdejší občané – a slouží jim to velmi ke cti – ukázali, jak velikou láskou milovali prvního presidenta osvobozené vlasti – presidenta Osvoboditele Tomáše G. Masaryka.

 

Obecní volby.

Dne 27.září skončilo šestileté funkční období obecního zastupitelstva ve většině obcí republiky (i v Kamenné). Volby do obcí však vypsány nebyly pro jitření, které vyvstalo mezi německými obyvateli sz. pohraničí republiky.

 

Sokolský slet.

Dne 26.října byl rozeštaveným během zahájen X. všesokolský slet, jehož hlavní dny budou v roce 1938. Ve zdejší obci jsou 2 členové (Sokolské jednoty v Budišově).

 

Svátek republiky.

Devatenácté výročí osvobození našeho národa bylo oslaveno dne 28.října o ½ 9 hodině ve škole. Po proslovu na thema „Buďme pamětlivi budoucnosti“ byl promítán film: „Pohřeb pana presidenta Osvoboditele“ a film „Účast našeho kraje ve dnech národního smutku“. Film byl 240metrů dlouhý a 16 mm široký (úzký film). Slavnosti se súčastnilo přes 100 osob. Režijní příspěvek činil 1 Kč a vybráno celkem 115,20 Kč. Za půjčení filmu bylo zaplaceno panu Knolovi z Náměště 50 Kč. Projekční aparát byl zapůjčen zdarma Osvětovým sborem z Velkého Meziříčí. Oslavu pořádala Místní osvětová komise.

 

Noční cvičení.

Dne 4.listopadu bylo uspořádáno noční hasičské cvičení. O pohotovosti hasičů svědčí i to, že za 10 minut po poplachu byla stříkačka už na místě asi 300 m od hasičské zbrojnice v plné činnosti.

 

Sněť slezinná.

Počátkem října uhynula domkaři Františku Novotnému č.30 jedna kráva snětí slezinnou. Byla provedena desinfekce a nákaza se dál nerozšířila.

 

Král Karol.

Dne 3.a 4.listopadu navštívil naši republiku rumunský král Karol. Byl na honech v Židlochovicích. Tam byly též politické porady s panem presidentem Dr.Benešem.

 

Nový trojspolek.

Nový trojspolek vznikl v Evropě dne 6.listopadu 1937, když Italie podepsala německo-japonskou úmluvu proti komunismu.

 

Prohloubení rybníka.

Dne 17.listopadu bylo započato s prohlubováním rybníka. Nános byl prodán v dražbě za 60 Kč. Dno rybníka bylo prohloubeno. Kámen, písek a všechen ostatní materiál byl odvezen na náves pod kapličku.

 

Účetnický kurs.

Dne 25.listopadu byl ve zdejší škole uspořádán jednodenní účetnický kurs pro zemědělce. Účastníků kursu bylo 15. Kurs vedl Ing.J.Lukl, přednosta odbočky Státního zemědělského ústavu účetnicko správovědného z Brna.

 

Telefon.

Dne 28.listopadu uplynul rok od otevření veřejné telefonní hovorny v Kamenné. Během roku bylo 499 hovorů za 1624 Kč. Jak vidno, telefon se osvědčil. Od 5.prosince byl provoz omezen a to proto, že trvalé spojení s V.Meziříčí dostala četnická stanice v Rudíkově. Máme však slíbeno, že bude v Budišově na poště aparát, který též zdejší hovornu trvale zapojí.

 

Radio.

Rozhlasových přijímačů je ve zdejší obci 5. Měsíční poplatek činí 10 Kč. Dne 9.prosince přihlásil se v republice miliontý posluchač. Byl správou rozhlasu odměněn.

 

Italie.

Dne 11.prosince vystoupila Italie ze Společnosti národů. Překvapení tento čin v Evropě nezpůsobil.

 

Přednáška.

Dne 17.prosince konala republikánská strana svou valnou hromadu. O časových otázkách promluvil pan Josef Palas, rolník z Tasova, zemský předseda Republikánského dorostu.

 

Politické organisace.

Ve zdejší obci jsou tyto politické organisace:

1)         Republikánská strana se svými složkami Domovinou a odborovou jednotou republikánských zaměstnanců a Místní jednotou republikánského dorostu.

2)         Strana lidová.

 

Poselství presidenta republiky.

Na štědrý den o 21.hodině promluvil v rozhlase pan president republiky Dr.Edvard Beneš. Vzpoměl svého loňského projevu, kdy projevil svou víru v zachování míru. Také letos věří, že mír bude v roce 1938 zachován a že politické nebe Evropy se poněkud v příštím roce vyjasní. Kéž by se toto proroctví splnilo!

 

Honitba.

V prosinci tohoto roku skončil po 6.letech nájem obecní honitby. Dosavadní nájemce pan statkář Baratta z Budišova požádal o prodloužení. Honební výbor jeho žádosti vyhověl. Byly podány námitky okresnímu úřadu. Ten je zamítl (s odůvodněním). Nájemcem zůstal dále statkář Barata a Josef Rouš z Kamenné. Nájemné činí za 1 rok 1471 Kč.

 

Noviny a časopisy.

Ve zdejší obci se celkem hodně čte. Odebírá se denně 33 „Svobody“; týdně 4 „cepy“ a 2 „Venkovany“; 1 „Mladý venkov“; 1 „Venkov“ (denník). Týdeníky: 2 „Hvězdy“, 2 „Zpravodaje“, „Hospodářský věstník“. Mimo to Brázda, Rádce, Milotický hospodář, Selské hlasy – jednotlivě.

Náboženské časopisy jsou: „Neděle“, Kříž a Maria, Říše Boží, Katolická žena (1).

 

Stavby.

Během letošního roku přestavěl Stanislav Kratochvil obytný dům č.40 nákladem 10000 Kč. Šuler František postavil ve žlebě domek č. …

Kundela Fr. z č.50 postavil dílnu na zpracování kamene. Opatřil si na hlazení a leštění kamene stroj za 4500 Kč.

 

Divadla.

V březnu bylo sehráno divadlo „Šťastní otcové“, v květnu pohádka „Pro matičku“, v listopadu hra „Moje barva červená a bílá“.

 

Zábavy.

Během roku byly pořádány zábavy: 24.dubna regrutská, 20.června zástěrková, 7.8.9.února ostatky – tyto pořádali hasiči. Vybrali 864 Kč. Pak ještě byla poutní 15.srpna a sylvestrovská s divadlem: „Firma Čaplin a spol.“.

 

Družstevní vodovod.

Vznikla zde myšlenka vybudovati družstevní vodovod. Byl pozván z Brna ing.Kühnel, který hledal proutkem prameny. Zjistil dostatečné množství vody ale malou výšku. Po dvojím komisionelním jednání se od myšlenky vybudování vodovodu upustilo.

 

Pohyb obyvatelstva.

Narození:

1.         Vošmera Vlastimil

2.         Vařílková Drahomíra

3.         Jeřábek L.

4.         Votoupalová Jaroslava

5.         Nováček František č.24

6.         Sapíková M.

7.         Buršík Miroslav

8.         Kratochvílová M.

Zemřelí:

1.         Jeřábek L.       stár        1 den

2.         Šoukalová M               17 let

3.         Modl Jan                     78 let

4.         Nováček František        7 dní

5.         Šulerová M.                 35 let

Svatby:

Kundelová Krist. Č.50 do Pucova

J. Bernard       

Konstantová Olga č.17            do Slatiny u Brna

Fr. Zobač       

 

Obecní les.

Dosud nebylo v obecní kronice poznamenáno, kdy byla osázená ve Źlebě obecní stráń lesem. Roku 1925 podal tehdejší starosta František Dvořák návrh na zasázení stráně ve Žlebě (směrem z vesnice po pravé straně). Návrh nebyl přijat ježto prý by nebylo kde pásti husy. Týž starosta podal znovu tentýž návrh roku 1928, když okresní úřad daroval všechny potřebné sázenice a na vydání spojená se sázením se získala podpora 845 Kč byla stráň osázena. Z počátku byly způsobeny často škody na sázenicích (úmyslně). Nyní les dobře roste. Zásluhy o vysázení má bývalý starosta František Dvořák č.25 (nyní na výměnku v čísle 61). Je třeba ještě protější stráň osázeti. Budoucím přinese les užitek.

 

Regulace potoka.

Přiložené obrázky ukazují stav před regulací. Číslo 1,2,5 je potok směrem ze silnice do vsi. Nyní je tam cesta. Číslo 3 je směrem od kapličky k silnici. Číslo 4 je náves. Číslo 6 a 7 je od Žákových č.20 směrem po potoce k hospodě. Číslo 8 je „u lázně“. Lázeň se jmenuje studna, jež je též na obrázku.

 

Úhrada.

Zemský úřad přiznal 70% subvence na úhradu regulace a to až do výše nákladu 88000 Kč. Než bude subvence vyplacena, byla povolena krátkodobá výpůjčka u „Záloženského a spořitelního spolku v Pyšele“ (Reifeisenka) ve výši 65000 Kč.

 

Počátek práce.

Práce na regulaci byly začaty dne 28.června 1937. Zaměstnáno bylo 10 dělníků z okolí Brna, 6 místních, 4 z Pyšela a 1 dílovedoucí. Potok byl po celé délce prohlouben. Betonové roury se dělaly na místě. Byly na potoce zhotoveny 4 stávky a 1 nádrž. Pro tuto nádrž (je mezi kapliočkou a domem číslo 1) bylo mnoho řečí a po skončení regulace i spory mezi občany. Zdálo se, že jde o její bytí. Celkový náklad na regulaci činil 86800 Kč.

 

Družstevní vodovod.

Vznikla též myšlenka, vybudovati družstevní vodovod. Přihlásilo se 24 zájemců. Dne 16.srpna a 20.října bylo komisionelní řízení. Zjištěno, že na jednom místě nelze najíti vody pro všechny účastníky a že pro samospádový vodovod je malý spád. Vodu hledal proutkem ing. Kühnel úředník zemského úřadu. Týž našel proutkem vodu pro třebíčský vodovod.

 

Elektrisace.

Letos dostala obec čtvrtou splátku subvence na elektrisaci a to ve výši 11880 Kč.

 

Obecní zastupitelstvo.

Obecní zastupitelstvo mělo letošního roku 11 schůzí.

 

Opěrná zeď.

Letošního roku byla postavena vysoká opěrná zeď u cesty kolem Mrńovy zahrady. (proti domu číslo 35) nákladem 2335 Kč.

 

Obecní domek.

Obecní domek číslo 33 byl opraven nákladem 2308 Kč.

 

Okolí vesnice.

Dne 13.června byla v Náramči jedinečná slavnost. Zemědělská veřejnost moravská oslavovala scelení třísté obce na Moravě během 60 let. Obec Nárameč, kde byla tohoto roku dokončena komasace pozemků, je právě třístá obec. Průběh slavnosti byl vysílán rozhlasem. Mimo jiné promluvil na slavnosti pan ministr zemědělství Dr.Zadina. zdejší zemědělci se slavnosti súčastnili v hojném počtu.

 

Obilní skladiště.

Dne 29.srpna bylo otevřeno v Budišově obilní skladiště Hospodářského družstva z Třebíče.

 

Nemocnice.

Dne 21.listopadu převzata byla do vlastnictví okresu městská nemocnice v Třebíči. Nyní má oddělení interní, chirurgické a infekční.

 

Přehled počasí.

Leden i únor: sníh mráz, pravá zima. Březen a duben byly studené a deštivé. Nebylo lze síti obilí ani sázeti brambory. V květnu až do půl června bylo sucho a pěkně. Pršelo 30.dubna a zase až 13.června. Druhá polovina června byla deštivá. Červenec a srpen byl pěkný. Sklizeň dobrá až na pozdější luštěniny. Podzim byl mokrý. Brambory se špatně vybíraly.

 

Sklizeň.

Sklizeň žita byla podprůměrem, ostatní průměrné. Brambor nadprůměrem.

1q pšenice                               156 Kč

1q žita                         128 Kč

1q ječmene                  115 Kč

1q ovsa                                   110 Kč

1q brambor                   12-14 Kč

1q hrachu                                125 Kč

1q čočky                                 105 Kč

1q jetele žlutého                       400-500 Kč

1q jetele červeného      550-600 Kč

 

Moření obilí.

Každoročně někteří zdejší hospodáři moří obilí k setí proti sněžné plísni a proti jiným škůdcům. Letos mořili kromě 3 hospodářů všichni zemědělci. Mořilo se v mořícím bubnu tak zvaným rychlým mořením. Buben byl dán k dispozici Hospodářským družstvem z Třebíče. Namořeno bylo na podzim 139 q žita a pšenice. Mořidla použito od fy Biochemy v Modřicích a spotřebováno mokrého mořidla 8022 kg, suchého 950 kg. za 1q obilí při suchém moření placeno 7 Kč, při mokrém 11 Kč. Celkem zaplaceno za namoření 139 q 988,15 Kč.

 

Náboženský život.

Všichni zdejší občané jsou příslušníci církve římskokatolické. Obec je přifařena do Budišova. V neděli téměř všichni občané jdou do kostela. Většinou do Pyšela, mnozí též do Tasova. Zemřelí jsou pohřbíváni v Budišově. Pohřební průvod s rakví při odchodu z vesnice se vždy zastaví u Buršíkova kříže (byl postaven 1818, znovuposvěcen 1935), kde je rozloučení zemřelého s osadou.

Proslov při doprovázení zemřelého: „Nejmilejší přátelé, bratři a sestry! Já vás všechny vítám na tento pohřeb a prosím vás, jemuž by byl tento v pánu zemřelý N.N. za svého živobytí na cti, na stetku a neb jakýmkoliv způsobem ublížil a s vámi se nesmířil, za to já vás na místě jeho ponejprv podruhé a po třetí pro Boha prosím, pro pět ran Krista Pána a pro celé umučení Jeho, odpusť to jemu. Jestliže my bližnímu svému neodpustíme, ani otec nebeský nám neodpustí. V páté prosbě Otčenáše se modlíme: odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A tak na to jeho rozloučení a z tohoto světa vykročení se pomodlíme všichni třikrát Otčenáš a Zdrávas, aby Pán Bůh jeho duši do slávy nebeské přijmouti ráčil.

Toto proslovení u Buršíkova kříže přednáší pan František Kundela mistr kamenický z čísla 50, narozený dne 10.března 1876.

V květnu jest každodenně po 9.hodině večer na návsi u kapličky „večerní májová pobožnost“. Po modlidbách zpívají se mariánské písně. Májové pobožnosti se zamlouvají nejvíce mládeži, která po pobožnosti zůstane chvíli na vesnici. Motlidby a zpěv při pobožnosti řídí pí.Marie Valášková z čísla 51.

 

Obecní knihovna.

Obecní knihovna má celkem 158 knih. letošního roku přibylo 5 knih. čtenářů bylo letos 37. půjčeno bylo 214 knih.

 

Na předešlé straně připevněné obrázky jsou.

1.         pohled na potok a náves před regulací a to směrem od kapličky k hospodě.

2.         potok od kapličky směrem k silnici.

3.         před domem č.20 (u Žáků)

4.         potok od hospody k Žákovým.

5.         Žákův dům.

6.         Pohled na potok směrem se silnice do vesnice.

 

Obecní dluh.

Obecní dluh ke dni 31.prosince 1937 činil celkem 157970 Kč. Z toho je dluh na elektrisaci 92970 Kč. Zbytek byl vypůjčen na regulování potoka.

 

Lidové léčení.

V lidovém léčení velmi dobře se vyznala Anna Bártová z čísla 36. zemřela roku 1928 ve stáří 87 let. Léčila úrazy a jiné nemoci lidovými prostředky, především léčivými rostlinami. Byla velmi zkušená a dosnes lidé na ni vzpomínají. Nebyla vyučena porodní asistentkou ani zkoušena a přece pomohla na svět 187 dětem. Její pokračovatelkou v lidovém léčení je pí. Františka Musilová z čísla 44. Dovede napravit vymknuté klouby, vymrštěné žíly a poradí, které rostliny jsou proti některým nemocem.

 

Některé léky lidové.

Lih, v němž byli naloženi mravenci, se užívá jako mazání proti revmám. Jelení skok proti zánětu ledvin. Květ černého bezu se sádlem uvařený a procezený dá mast na otevřené rány. Mařinka vonná proti bolestem žaludečním. Bílá řepa (tuřín) nastrouhaná, neb tvaroh proti horečce. Proti nemocem ledvinovým odvary z březového listí, přesličky, jalovce, celeru. Čaj uvařený ze vzklíčeného ovsa je proti tíhotě na prsou a kašli. Proti bolení hlavy lih v mléce. Pražený kmín proti zácpě. Šťáva z ředkvičky je proti žlučovým kamínkům atd.

 

Ukončení.

Rokem 1937 byla popsána tato kniha a tak dokončen I.díl obecní kroniky. Události jubilejního roku 1938 budou zapsány v dílu II.

 

Přílohy.

Za posledním listem knihy jest přiložen dopis bývalého zdejšího učitele Th.Pelikána [je v okresním archívu]. pak list s proslovem na tryzně za presidenta Osvoboditele [nevím kde je] a dále účet za pomník padlým [je v kronice].

 

V Kamenné dne 31.prosince 1937

Jaroslav Čaloud

řídící učitel a kronikář obce

zpět