|
Pečeť
Pečeť z 18. stol. o průměru 20 mm. V
pečetním poli
je španělský štít a v něm
znamení
které se nepodařilo identifikovat. Snad jde o pět plamenůne.
Pečetní pole je z větší
části
lemováno linkou a nad ní je opis: OBECZ.KAMEN.
Obvod
pečeti je lemován perlovcem.
Od roku 1871 - pečetidlo ve tvaru kruhu o průměru 28 mm mělo uvnitř tyto údaje: Pečeť obce Kamenná, roku 1871.
Osada Klementice vlastní pečeť ve tvaru kruhu. V
mezikruží nápis KLEMENTITZER GEMENDT SIGIL, uprostřed
znak zkřížený rýč s motykou a letopočet 1801. |
|
Kaplička v Kamenné
Na návsi stojí kaplička, zasvěcena je
svatému Janu
Nepomuckému. Půdorys
je čtvercový o straně 3 metry, celá stavba je
vysoká 9 metrů. Střecha
je dost příkrá a z ní vystupuje
lucerna,
zakončená přiměřenou bání a
křížkem. Mezi střechu a lucernu je vsunut prstenec
který
přispívá k
malebnosti členění. Lucerna je bedněná s
výřezy v
bednění. Střecha byla
původně kryta šindelem, dnes je oplechovaná.
Obecní kronika nám uchovala vzpomínku
na rekvizici
zvonů v první
světové válce: „Jak byl
náš zvonek
zachráněn. I u nás přišel
četník z
Budišova změřiti zvonek v kapličce. Starosta Vrba
Antonín
šel s
četníkem do kapličky. Když chtěl tento vylézti
nahoru,
upozornil
starosta, že krovy a trámy na kapličce jsou
zpuchřelé, že
mu
nedoporučuje, lézti nahoru. Četník si dal
říci,
starosta vylezl sám
nahoru a zvonek změřil. Naměřil ovšem méně, než
četník potřeboval. Tak
byl zachráněn zvonek a visí v kapličce
dodnes.“ Do
kroniky někdo
propiskou dopsal: „Toto není pravda“.
Dnes v kapličce visí zvon s nápisem
„ulil R.
Manoušek a spol. Česká u
Brna PAMÁTCE OSVOBODITELŮ VĚNUJE OBEC KAMENNÁ
L.P.1946
“. Má průměr 46
cm a výšku 42,5 cm. Dnes už se zvoní elektricky v poledne a 18:00 hodin, dále při
úmrtí občana a jeho
pohřbu. Po roce 1990 se musely osadit nové dveře a kaplička
se
zamkla
kvůli zlodějům kteří začali plenit okolí, i když
inventář nemá žádnou
historickou hodnotu. V té době byla také natřena
střecha,
usazen nový
křížek na báni a fasáda natřena na
bílo
místo žlutého brizolitu.
Bohužel se odstranil vpředu stojící
Matouškův
kříž, jehož kamenný
podstavec po letech popraskal. |
|
Kaplička
v Klementicích
Byla postavena v roce 1840 a je zasvěcena Svaté rodině.
|
|
Památník padlým
V Kamenné na návsi stojí
pomník z roku 1920, patří obětem 1. světové
války.
Jako obecní objednávku ho vyrobil František
Kundela čp.50. Původně k pomníku ještě patřily čtyři
kamenné sloupky s oplocením a čtyři schodky. Ty vzaly za
své při stěhhování pomníku ke
kulturnímu domu kolem roku 1970. Nazpátek se stěhoval po
roce 1989. U kulturního domu zbyl jen podstavec, který
byl odstraněn v roce 1998.
Nápis praví: Věnováno padlým VOJÍNŮM ve světové válce 1914 - 1918
Kříž Vilém, Prokeš Rudolf, Machát Josef |
|
Smírčí
kámen u Klementic
Na kraji lesní cesty, staré stezky, z Oslavy do
Budišova leží kamenný balvan.
Jedná se o
žulový kvádr s
vyčnívající
čelní stěnou 90 x 50 cm. V kameni je vytesán
zvláštní
patriarchální kříž.
K tomuto místu se váže
následující
pověst. Asi v polovině 18. století šel touto
stezkou
řezník, který koupil býka a vedl jej
na provaze do
Budišova. Býk se rozzuřil a na tomto
místě
řezníka udupal. Ještě se traduje druhá
varianta. V
ní se hovoří, že řezník byl zabit
jiným
mužem, právě kvůli býkovi, kterého
vedl. |
|
Čertova
ruka
Na polích v okolí Kamenné
leží
velké množství žulových balvanů. Na
jednom z nich,
vlevo od silnici z Budišova na nejvýše
položeném místě jsou vidět dva dolíky.
Tomuto
balvanu říkají zdejší
lidé "Čertova
ruka."Podle staré pověsti žili v obci dva bohatí
sedláci, jeden lakomější než
druhý.
Neustále si záviděli a dělali si
navzájem
naschválnosti. Soupeření vedlo tak daleko, že se
jeden z
nich, co se jmenoval Klát, spolčil s čertem. Čert měl během
noci
naházet druhému sedlákovi na pole
veliké
balvany, aby mu pole znehodnotil. Zato se Klát upsal čertovi
za
9
let svou duši. Kdyby čert práci nestihl, tak
prodlouží čert sedlákovi život o
dalších 9
roků. Když nad ránem přinášel čert od
Budišova poslední kámen,
vytáhl
vychytralý Klát z pytle uvězněného
kohouta a ten
zakokrhal. Čert proto prohrál sázku. Zlostně
praštil balvanem o zem takovou silou, že v balvanu je dodnes
otisk jeho ruky. Lidé byli ráno ohromeni
množstvím
kamenů, podle nichž nazvali ves Kamenou. A co sedlák
Klát? Ten za 18 roků zmizel neznámo kam!
Zajímavé na této pověsti je to, že
Klát je
historicky doložený majitel jednoho ze dvou
svobodných
dvorů. |
|
Balvanovité ostrůvky
Severozápadně od Kamenné se
nachází chráněná lokalita
balvanovitých ostrůvků. |
|
Čertovy
kameny
Na spodní části louky pod
Salaší, kousek od
lesa, kde se terén již svažuje k řece Oslavě,
stojí
žulový balvan (nedaleko v lese je
další).
Kámen má v horní části
zřetelnou prohlubeň,
právě takovou, aby se do ní mohla posadit
menší osoba. Vězte, že dle pověsti
právě na těchto
kamenech sedával čert a pozoroval okolí.
Možná sem
chodil ze staré papírny od řeky. Tam se to podle
pověsti
v dávných dobách čerty jen hemžilo. |
|
Sluneční hodiny
Hodiny sloužily kameníkům, kteří lámali
kámen na
loukách pod Salaší. Jedná
se o kruh v průměru 17 cm, uprostřed s
dolíkem. Po obvodu kruhu jsou dvě rysky, které
značí poledne a čtyři hodiny odpoledne.
|
|
Osumatřicátý
Na modré turistické trase z Budišova
do Oslavy u soutoku potoků v
lokalitě "Trojúhelník" leží uprostřed
křižovatky neveliký
kámen, na kterém je vytesán v
rámečku
letopočet 1938. Kámen byl, dle pamětníků,
dříve
obehnán dřevěným plaňkovým plotem ve
tvaru
trojúhelníku. I tento kámen k sobě
váže
kousek historie. V roce 1938 jako projev protestu proti
mnichovské zradě vytesal zednický mistr pan
Holubář z Klementic do tohoto kamene datum 30. 9. 1938. Když
se
o tom později v době německé okupace dozvěděl majitel
budišovského panství baron JUDr.
Richard
Baratta-Dragono, přikázal odsekat měsíc a den v
tomto
datu. I tak však kolemjdoucím
pocestným
připomínal kámen s číslem 1938
začátek
poroby Československa. |
|
Pohanské obětiště
Pohanské obětiště v Roušově kopci na západním okraji
zalesněného kopce leží zhruba
trojúhelníkový balvan o
půdorysných
rozměrech 3 x 3 x 4 metry. Kámen má uprostřed
prohlubeň o
průměru 70 cm a hloubce asi 25 cm. Z prohlubně
vychází k
severozápadní straně drážka,
která
sahá až ke dnu. Dle kněze a básníka
Jakuba Demla
ze sousedního Tasova se jedná o staré
pohanské obětiště. Zde se údajně
obětovávala zvířata, ze kterých
stružkou v kameni
odtékala krev. K tomuto kameni dle svědectví
přivedl
Jakub Deml i své přátele Vítězslava
Nezvala a
Otokara Březinu. |
|
Kříž
Na křovinaté hraniční mezi katastru
Kamenského a Pyšelského stojí
kamenný kříž, který postavili Pavel a
Františka Adamovi čp.47 v roce 1926. Téhož roku byl
posvěcen. Na kříži je fotografie a nápis:
TOTO ZNAMENÍ SVATÉ VÍRY POSTAVENO OTCEM PAVLEM
ADAMEM Z KAMENNÉ NA PAMÁTKU ZTRÁTY SYNA PAVLA
ADAMA NA ITALSKÉM BOJIŠTI V LEDNU 1918
NEJSI ŽIV A NEJSI MRTEV JSI JEN ZTRACEN! KÉŽ JSI ŽIV A NEJSI
MRTEV KÉŽ JSI OTCEM A SVOU MATKOU NĚKDY U BOHA NALEZEN
R 1926 |
|
Kříž
Na východním okraji obce u silnice k
Budišovu stojí kamenný kříž, který
postavili František a Marie Buršíkovi čp.21 v
roce1818. Naposledy byl posvěcen roku 1936. Na kříži je
nápis:
TENTO SVATÝ KŘÍŽ POSTAVIL FRANZ BURŠIK ROKU 1818
ZNOVU POSVĚCEN R1936
U tohoto kříže zastavuje pohřební průvod a je zde poslední rozloučení se zesnulým v obci.
|
|
Kříž
Naproti kulturnímu domu stojí u
silnice jeden ze dvou bílých křížů, který
postavili Ferdinand a Antonie Jeřábkovi čp.53 v roce 1911.
Téhož roku byl posvěcen. Na kříži je zepředu nápis:
POCHVÁLEN BUĎ SVATÝ KŘÍŽ. NA NĚM UMŘEL PÁN
JEŽÍŠ. VELEBÍ SE DUŠE MÁ. DEJŽ BY
BYLA SPASENA. V RUCE TVÉ PORUČÍM DUCHA SVÉHO.
KŘÍŽ TVŮJ SVATÝ OSLAVUJEM. VZKŘÍŠENÍ
SE POTĚŠUJEM! AMEN
zezadu:
FERDINAND A ANTONIE JEŘÁBKOVI Z KAMENNÉ L.P.1911
|
|
Kříž
Před kapličkou - litinový
kříž na kamenném podstavci, který postavili Jan a
Marie Matouškovi čp.18 v roce 1882. Tento byl v roce 1992 pro
špatný stav podstavce odklizen a na jeho místě
na objednávku obce postavil Josef Kundela čp.48 kříž nový. Ten byl 22.června
2003 posvěcen. V srpnu roku 2016 se po 24 letech na vrátil kříž původní na (nový podstavec) .
|
|
Kříž
Za zatáčkou V Mokří u silnice do
Tasova stával dřevěný kříž , který
postavili (nebo obnovili) Josef a Anežka Křížovi čp.6 v roce
1947. Téhož roku byl také posvěcen. Před poutí 2001 na již chatrný
kříž padla za bouře bříza a zničila ho.
Největší zásluhu na postavení
kamenného kříže na stejném místě má
Bohumil Navrátil čp.60. Nový kříž byl 22.června
2003 posvěcen. Na kříži je nápis:
POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS JSEM MEZI VÁMI 2003 |
|
Kříž
Ve Žlebě pod strání naproti lomu
postavili na přání rodiny Novotných čp.27 po
jejich smrti František a Alžběta Nováčkovi čp.35 v roce
1949 kamenný kříž. Ten byl na podzim téhož roku
posvěcen. Na kříži je nápis:
JÁ JSEM CESTA PRAVDA ŽIVOT |
|
Kříž
Původně dřevěný kříž
postavili František a Antonie Prokešovi čp.18. Svěcen byl
23.září 1883. Tento byl v průběhu času vyměněn.
Dnes pod velkou lípou na jižním okraji
obce (kdysi tu i cesta vedla) stojí druhý
bílý kříž, který postavili Josef a
Karolína Prokešovi čp.18. Na kříži je nápis:
TOLIK KRISTUS PRO TEBE CO TY PRO KRISTA
KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ VĚNOVALI MANŽELÉ JOSEF A KAROLÍNA PROKEŠOVI Z KAMENNÉ
|
|
Kříž
Na křižovatce cest u Salaše stojí na
kamenném podstavci litinový kříž, postavili ho
František a Anna Nováčkovi čp.13 (po domě Vlčkovi) v roce
1910. Na kříži je nápis:
TOLIK KRISTUS PRO TEBE CO TY PRO KRISTA
|
|
Kříž
Při cestě do Tasova u odbočky polní cesty do
Oslavy stojí kamenný kříž, který postavili
František a Antonie Vrbovi čp.2 v roce 1858. Na kříži je
napsán pouze rok: L 1858 P
|
|
Kříž
V Klementicích u kapličky stojí
obecní kříž.je v bezprostřední
blízkosti zvoničky. |
|
Kříž
V Klementicích u výjezdu z
obce stojí na kamenném podstavci litinový
kříž Prokešů čp.3. |
|
Kříž
Tento kříž stojí "U
zbořeného mostu" u
křižovatky lesních cest z Oslavy, Budišova
a Kamenné. Kříž je z roku 1869 a patřil
rodině
Zedničkové z Klementic čp. 15. Na
kamenném podstavci je vytesán letopočet 1869.
Okolo něho
vede turistická trasa z Budišova do Oslavy, modře
značená. |
|
Kříž
Původně stál před kapličkou od roku 1992 a 13. srpna 2016 byl nově usazen k Vanečské cestě.
Na kříži je nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS 1992 |
|
Kříž
Na hranici katastru s Budišovským
stával u silnice dřevěný kříž Votoupalův čp.23.
Ten zanikl v osmdesátých letech minulého
století a už nebyl obnoven. |
|
Deska
Na skalní stěně u řeky Oslavy je
kamenná deska
na památku Petra Drápala, který zde v
roce 1974
zahynul pádem ze skály. |
|
Lávka
Přes řeku Oslavu mezi Podeštěpem a Poříčím je
pozůstatek Černé lávky. Na Tasovské straně zbyl
kamenný pilíř a na Kamenské tvořil podstavec
rostlý kámen. |
|
Lávka
Při průchodu Peklem (údolím od obce k řece) nalezneme při
jeho ústí základ další lávky.
Ta vedla na zahradu Stejskalova mlýna. Byla to
nejkratší spojnice s Tasovem. Naposledy byla tato
lávka v provozu v letech šedesátých, kdy ji
opravili vojáci, kteří zde v létě tábořili.
(Byli to prvoligoví hokejisté
tehdejšího Křídla vlasti Jihlava,
kteří na louku u řeky Oslavy několikrát přijeli
na letní soustředění.) |